Článek
Přestože u státních maturit se studenti v angličtině oproti loňsku mírně zhoršili, experti upozorňují, že samotný test ještě nemusí svědčit o celkových zdatnostech.
Propadlo jich 6,4 procenta, což je zhoršení o 0,3 procentního bodu. Jenže na maturitním testu se může podepsat i stres.
Avšak třeba nedávné testy České školní inspekce prokázaly, že nejlépe si žáci 9. tříd vedou v úlohách, které mapují úroveň jejich slovní zásoby a poslechu s porozuměním.
V obou případech úlohy zvládli průměrně na 80 procent. Hůř si vedli u čtení s porozuměním, které zvládli v průměru na 70 procent Nejhorší výsledky byly patrné u gramatiky – 60 procent.
Poslouchají i píší
Inspekce sice nemá k dispozici přesná srovnávací data, ale ze statistik společnosti Scio, která už několik let provozuje tzv. Národní testovaní po celé republice, vyplývá, že se žáci v angličtině zdokonalují. Před pěti lety na požadovanou úroveň (A2) dosáhlo 34,7 procenta žáků 9. tříd a na vyšší úrovně dohromady dalších 16,7 procenta.
V tomto školním roce ale už na požadovanou úroveň dosáhlo 40,4 procenta deváťáků a na vyšší 22,6 procenta. A i státní inspektoři potvrzují, že vše nasvědčuje tomu, že se čeští žáci ve znalosti angličtiny zlepšují.
Přestože školy ještě před nedávnem čelily kritice, že se při výuce jazyků příliš soustředí na gramatiku a formální ovládání jazyka, výsledky inspektorů napovídají, že si žáci přisvojují i funkční znalosti jazyka.
„Může to souviset s tím, že děti mají v dnešní době jazyk více naposlouchaný (písničky, seriály, YouTube atd.) a čím jsou starší, tím více se s ním setkávají díky sociálním sítím nebo digitálním technologiím,“ sdělil Právu Jon Šotola ze Scio.
Tomáš Feřtek ze spolku pro informace ve vzdělávání EDUin poukázal na nedávný průzkum testovací společnosti Kalibro, která na stovce škol rozdala testy totožné s testy před deseti a dvaceti lety na týchž školách. Ukázalo se, že v matematice a češtině se žáci mírně zlepšili, ale v angličtině byly výsledky výrazně lepší oproti jejich rodičům.
„Nepřipisoval bych to na vrub školám. Bylo třeba patrné, že mnohem lépe si v angličtině vedou kluci, kteří tráví u počítače v cizojazyčném prostředí víc času než holky,“ řekl Právu.
Ani další odborníci si nemyslí, že by se na lepších dovednostech v angličtině musela nutně podepsat změna přístupu ze strany škol. Ale také prý nelze vyvozovat, že by dnešní děti byly v užívání angličtiny zběhlejší.
„Mohou být dobří ve slovní zásobě, gramatice, ale nebudou moc dobří v komunikaci. To je to, kde vidíme slabá místa. Komunikační přístup k výuce cizího jazyka, který je nejvíc celosvětově uznávaný, se do školních tříd ještě úplně neprosadil,“ řekla Právu Klára Uličná, která se na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy na didaktiku anglického jazyka zaměřuje.
Rodilých mluvčích je málo
„Učitelé se o to snaží, ale když děti mluví, tak je zastavují, opravují. Není tam akcent na přenos myšlenky ať už jakýmkoli způsobem,“ přiblížila.
Podle ní ani netřeba jásat nad dobrými výsledky u úspěšných disciplín „poslech s porozuměním“ a „slovní zásoba“.
„To nevypovídá o tom, jestli by se domluvili. Komunikace je o interakci, tedy nejen o poslechu s porozuměním, ale i o schopnosti reagovat, o pohotovosti v jazyce,“ vysvětlila.
Podle ní se poslechová cvičení dají natrénovat. „Jsou pokrokové školy, které mají učebnice jen jako podporu. Čím méně je učitel ve výuce pevný v kramflecích, tím víc lpí na učebnici a tam je poslech v každé kapitole. Učebnice jsou sice dobře dělané, žáci se naučí různé poslechové strategie, ale pak nejsou schopni porozumět reálné komunikaci,“ tvrdí.
Nejistý kantor podle ní mluví na své svěřence česky a anglicky se dělají jen různá cvičení. Pomohlo by však, kdyby se i vyplňování docházky a další běžné úkony domlouvaly v cílovém jazyce. Někde se osvědčila i výuka jiných předmětů v angličtině.
„Děti by pak viděly, že je jazyk prostředkem komunikace, a ne jen vyučovacím předmětem. Jenže často je to tak, že učitel přijde, řekne jim ‚good morning, children‘, ale pak už jede všechno česky. Pak mají slovní zásobu, ale nejsou schopny ji pohotově používat,“ uvedla.
A využívání rodilých mluvčích není také nic běžného. Ačkoli ministerstvo zbavilo cizince vhodné pro konverzační hodiny povinnosti mít vysokoškolské pedagogické vzdělání, nízké platy ve školství je moc nelákají, protože se mohou uplatnit jinde za lepších podmínek. Většinou se na to dají mladí lidé, kteří se v ČR zdržují na přechodnou dobu.
„Rodilí mluvčí jsou pro základky takřka nedosažitelní. Navíc nejsou vystudovaní jazykáři,“ uzavřela Uličná.