Mizí další obří jezero. Balchaš následuje osud Aralského jezera

„Mám všechna neštěstí Balchaše přímo před očima,“ řekl agentuře AFP místní rybář Alexej Grebennikov na severním břehu tohoto jedinečného jezera, jehož voda je někdy slaná, jindy sladká a které je domovem mnoha vzácných druhů.

„Ryb je tu čím dál méně, je to katastrofální,“ naříká padesátník na své lodi zakotvené v přístavu průmyslového města Balchaš, které stále vypadá jako za sovětské éry. Na břehu pluje zrezivělý nepoužívaný člun, který slouží k odklízení písku z malého zálivu. „Dříve jsme vozili turisty na rybolov. Teď se z tohoto místa stala bažina,“ pokračuje tento organizátor sportovního rybolovu.

Ve své laboratoři ve městě tyto změny zkoumá vědkyně Olga Charipovová. „Balchaš je největší rybářskou nádrží v zemi. Když však klesne hladina vody, klesne i množství ryb, protože se naruší podmínky pro jejich rozmnožování,“ vysvětlila agentuře AFP. Hladina vody v „perle Kazachstánu“ je nyní jen jeden metr nad hranicí, která je považována za kritickou.

Na jaře přišla spása z nebes: po nebývalých záplavách odvedly řeky do Kaspického moře - největšího jezera v regionu - a do řeky Balchaš na šest miliard krychlových metrů vody. Ačkoli voda stoupla o několik centimetrů, základní trend zůstává.

„Hladina Balchaše od roku 2019 všude klesá, a to především kvůli snížení průtoku řeky Ili, která pramení v sousední Číně v oblasti Sin-ťiang,“ vysvětluje Charipovová.

Tento osud sdílejí v různé míře všechna velká jezera, známá také jako uzavřená moře, ve Střední Asii: Aralské jezero prakticky zmizelo, alarmující je situace v Kaspickém moři a v ohrožení je i jezero Issyk-Kul v Kyrgyzstánu.

Tato horská jezera, která jsou izolovaná od oceánu, jsou totiž v suchých oblastech obzvláště „zranitelná“ vůči poruchám „zhoršeným globálním oteplováním a lidskou činností“, vysvětluje přední vědecký časopis Nature.

Zvyšující se teplota zrychluje odpařování vody, zatímco hydrologické zdroje se zmenšují v důsledku tání okolních ledovců. Tím také klesá i hospodářský význam Balchaše, který leží na trase „nové hedvábné stezky“, čínského infrastrukturního projektu spojujícího Asii s Evropou.

Podle studie vědců z Oxfordské univerzity z roku 2021 zveřejněné v časopise Water je tento úbytek způsoben především nadměrným využíváním řeky Ili Čínou k uspokojení rostoucích potřeb jejího zemědělství včetně pěstování bavlny. Tentýž zdroj dále uvádí, že „pokud se hydroklimatický režim Ili do roku 2060 nezmění a Čína bude pokračovat v rozvoji svého zemědělství, budou zásoby vody stále omezenější“.

Peking, který je pro středoasijské země klíčovým hospodářským partnerem, je v otázkách vody méně nakloněn spolupráci.

„Příprava a podpis dohody s Čínou o sdílení vody přeshraničních řek je klíčovou otázkou,“ uvedlo koncem července pro agenturu AFP kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů a zdůraznilo, že „hlavním cílem je dodávat objemy vody potřebné k zachování Balchaše“.

Kromě odvádění vody dochází podle kazachstánských úřadů také ke „znečištění těžkými kovy, pesticidy a dalšími škodlivými látkami“.

Pokud není jasný viník, stačí zvednout oči a přičichnout ke vzduchu. Na městské pláži se totiž rekreanti koupou s výhledem na kouřící komíny obrovského metalurgického závodu Kazachmys, největšího kazachstánského producenta mědi, kolem kterého město vzniklo.

Míra výskytu rakoviny plic je zde téměř desetkrát vyšší než v celém regionu, kde je ostatně podle zdravotních úřadů nejvyšší v celé zemi. A do ovzduší se stále vypouští desítky tisíc tun škodlivin.

„Kazachmys se snaží zabránil ekologickým katastrofám na Balchaši,“ řekl agentuře AFP inženýr pro životního prostředí společnosti Čerchan Rustemov.

Přestože byl Kazachmys potrestán za nedodržování ekologických norem, popírá, že by byl hlavním znečišťovatelem řeky Balchaš. V budoucnu se hodlá zaměřit na snížení ekologické zátěže řeky.

Přesto závod vypouští průmyslový odpad do další obrovské vodní nádrže, a to hned vedle jezera.