Článek
Měsíční cyklus ovlivňuje noční život ve smyslu množství přirozeného světla. Jak ale zjistil Luis San-Jose z univerzity v Lausanne se svým týmem, noční svit ovlivňuje i to, jak jsou sovy pálené zbarvené či jakou mají váhu. Vědecký tým své závěry z dlouhodobého pozorování sov pálených (Tyto alba) a několika experimentů publikoval ve vědeckém magazínu Nature ecology & evolution. Informoval o tom server IFL Science.
Samci sov pálených existují ve dvou barevných variantách. U té první je tělo sov celé hnědočervené, ve druhé variantě mají samci jasně bílou přední část těla. Teoreticky by hnědočervení samci měli být úspěšnější, protože šance, že je kořist zpozoruje, je mnohem menší. Přesto bílá varianta sov pálených nevymizela, naopak se jí velice dobře daří.
Během let monitorování sovích hnízd a sledování sov samotných pomocí GPS vypozorovali vědci, že během úplňku hnědočervené sovy uloví o 43 procent méně kořisti a jejich mláďata jsou často hladová. Jejich už tak dost malá šance na přežití (u sov pálených se úmrtnost pohybuje kolem 72 procent) dál klesá a jejich hmotnost je i v dospělosti celkově nižší. Samice sov, jejichž partner má hnědočervené zbarvení, dokonce načasují kladení vajec tak, aby jejich mláďata nebyla během úplňku co nejvíce zranitelná.
Jenže u bíle zbarvených sov, jež jsou za úplňku velice dobře viditelné, žádný pokles úspěšnosti v tomto období nenastal. Jak zjistil San-Jose a jeho tým, může za to efekt, který všichni dobře známe z případů, kdy nám do silnice vběhne zvěř a navzdory tomu, že se na ni řítí vůz, se ani nepohne.
Hnědé nebo hnědočervené sovy pálené lépe splývají s okolím, během úplňku jsou však v nevýhodě.
Oslnivé peří jako dokonalý paralyzér
Zvěř, jejíž zrak je dobře uzpůsoben k vidění ve tmě, je jasným světlem mnohem více oslněna. Srnec či další zvířata se pak zastaví a stojí, dokud si jejich oči nepřivyknou. V případě jejich setkání s automobily je to často to poslední, co zvířata stihnou udělat. Jak ukázal experiment týmu vědců, to samé platí pro bíle zbarvené sovy a jejich nejčastější kořist – hraboše.
Protože pozorovat hraboše a sovy ve volné přírodě v dostatečném počtu pokusů je nemožné, k experimentu vědci využili vycpané sovy, které pouštěli na drátě nad pokusnými hraboši. Bíle zářící peří v úplňku paralyzovalo hraboše o celých pět vteřin déle než peří hnědočerveně zbarvené sovy.
Proč však tedy nejsou všechny sovy pálené vepředu bílé? Data shromážděná vědci ukázala, že za tmavých podmínek, například při vysoké oblačnosti, jsou bíle zbarvené sovy pálené nepatrně méně úspěšné než ty hnědočervené. Vědci dále odhadují, že hnědočervené sovy jsou úspěšnější při denním lovu.
