Článek
Kdo vás ke sportu přitáhl?
Rodiče, kteří byli gymnasté. Ti mě dali na moderní gymnastiku. Jinak jsme jako rodina stále sportovali, zejména díky tatínkovi, který učil na FTVS UK a vedl sportovní tábor. Byli jsme jako děti všestranně sportovně vychováváni.
Umíte si představit, že byste učila školní děti tělocvik?
Nevím, mám krásné povolání, pracuji s lidmi, s kterými si rozumím, mám báječné klientky. Představit si to možná umím, ale asi bych učit nechtěla. Učí má výborná kamarádka a je z dětí často velmi otrávená a to má svůj obor moc ráda.
Jaký to byl pocit stát se mistryní světa?
Byl to výsledek mnoha let, ne pouze toho jednoho šampionátu. Dokonce bych řekla, že to bylo vyvrcholení mé životní snahy ve sportu něčeho dosáhnout. V té chvíli, když jsem stála na stupních vítězů, jsem si zhluboka oddychla a věděla, že mohu dráhu vrcholového sportovce opustit. Bylo mi 27, měla jsem rodinu a spoustu krásné práce před sebou. Nebyl důvod riskovat v těchto letech zdraví a neustále se snažit obhajovat a být pod palbou kritiky, pokud bych byla občas "pouze" druhá.
Úspěšní sportovci si často vychovávají následovníka, máte vy také nějakou následovnici?
Vychovávala jsem devět let vynikající závodníky, mám na kontě i mistry světa. Už léta se ale nevěnuji sportovnímu aerobiku, myslím, že tuto kapitolu jsem uzavřela. Ovšem stále se věnuji komerčnímu aerobiku, předcvičuji každý den jednu lekci a bohatě mi to stačí.
Řekne se "předcvičuje, vždyť to nic není". Je to opravdu tak jednoduché?
Je to povolání, jako každé jiné. Má své stupně. Já předcvičuji již sedmnáct let a hodně na sobě v tomto směru pracuji: metodika, kreativita, přístup k lidem. Na této úrovni je to skutečně kumšt. V mém pojetí to není „tak jednoduché“, do této úrovně se mnozí cvičitelé ani nemusejí dostat. Navíc mám v tomto oboru vysokoškolské vzdělání. Samozřejmě je mnoho cvičitelů, kteří si udělají týdenní kurs a předcvičují. Abych to shrnula, nic není v životě černobílé, vše má mnoho barev a stupňů.
Čím byste byla, kdybyste se nemohla – třeba ze zdravotních důvodů – věnovat od mládí sportu? Jaké povolání by vás lákalo?
Nemám ráda slovo kdyby… Řešila bych to podle situace. Jsem ale pracovitý člověk a vždy bych si práci našla. Jako malá jsem chtěla být zahradnicí.
Jak jste dokázala skloubit povinnosti maminky malého chlapce a kariéru vrcholové sportovkyně?
Bylo toho skutečně moc, ale zvládla jsem to. Nechtěla jsem nikdy ani chůvy ani pomocnice v domácnosti. V té době jsem měla ještě rodiče, moc mi pomáhali a navíc jsme na všechno byli vždy s manželem dva. To, že se dětem věnuji a preferuji více roli matky než kariéru, se mi v životě náramně vrací. To je pro mě víc, než zlatá medaile na krku.
