Článek
Spolu s Isaacmanem se do kosmického plavidla nalodili Scott Poteet, pilot s dvacetiletou zkušeností z amerického letectva, a Sarah Gillisová a Anna Menonová, vedoucí techničky kosmických operací společnosti SpaceX.
Watch live as Falcon 9 launches the @PolarisProgram’s Polaris Dawn crew on a multi-day mission orbiting Earth https://t.co/u1KqQx5AFr
— SpaceX (@SpaceX) September 10, 2024
Nynější startovní okno se otevřelo v 9:38 SELČ. Firma SpaceX raději kvůli počasí panujícímu na kosmodromu odsunula možný start o dvě hodiny na 11:23 SELČ, v lokalitě totiž bylo pod mrakem, předpověď hlásila déšť i bouřky. Nosná raketa ale nakonec úspěšně vzlétla.
Polaris Dawn is go for launch pic.twitter.com/tx1gUyZjZr
— SpaceX (@SpaceX) September 10, 2024
Podle posledních informací se navíc již kosmická loď zdárně oddělila od druhého raketového stupně a putuje dále se čtveřicí komerčních astronautů na patřičnou oběžnou dráhu, přičemž první stupeň rakety Falcon 9 bez potíží dosedl na přistávací plošinu v Atlantském oceánu.
SpaceX opět odložila start lodi Crew Dragon se soukromou posádkou. Nyní kvůli počasí
Kdyby start nevyšel ani teď, tak by se technické startovní okno pro tyto starty uzavřelo tento týden v pátek, jak připomněl na síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Mise Polaris Dawn má poprvé v historii umožnit soukromým cestujícím opustit vesmírnou loď, konkrétně Crew Dragon Resilience od firmy SpaceX miliardáře Elona Muska, a vydat se na „procházku“ do otevřeného kosmického prostoru ve skafandru.
Liftoff of Polaris Dawn! pic.twitter.com/hAti2arueX
— SpaceX (@SpaceX) September 10, 2024
Start ze vzletové rampy na kosmodromu na Kennedyho vesmírném středisku na americké Floridě byl v minulých týdnech nejprve odložen kvůli úniku helia, poté kvůli špatné předpovědi počasí v místě návratu na Zemi nedaleko pobřeží Floridy. Celé akci totiž musí přát počasí, protože návrat posádky už po startu nepůjde odložit.
Předtím byly starty znovupoužitelných raket Falcon 9 pozastaveny, jelikož došlo ke vzácnému selhání při přistání jiné rakety Falcon 9. Na začátku září ale americký Federální úřad pro letectví (FAA) povolil firmě SpaceX obnovit lety těchto nosných raket, a to navzdory pokračujícímu vyšetřování anomálie z předchozí mise.
Ženy, které budou nejdál od Země
Program Polaris má zahrnovat celkem tři mise a financuje jej Isaacman spolu se společností SpaceX. Úvodní mise bude mj. prvním velkým testem nových skafandrů od SpaceX a představuje nejnovější riskantní komerční milník, který chce Muskova vesmírná společnost překročit na cestě k budoucímu vybudování kolonie na Marsu.
Falcon 9 už zase létá
Mise má podniknout na palubě 36 experimentů. Jedním z hlavních cílů má být, aby loď vystoupala nejprve do výšky 1400 kilometrů, což bude největší vzdálenost pilotovaného letu od Země od ukončení amerického lunárního programu Apollo.
During the spacewalk, the Polaris Dawn crew will wear the new SpaceX EVA suits → https://t.co/LRl5pPlAC9 pic.twitter.com/MVHzNwiWZU
— SpaceX (@SpaceX) September 10, 2024
Tehdejších misí se ovšem účastnili pouze muži, Gillisová a Menonová se tak stanou ženami, které se dostaly nejdál od naší planety. Pro srovnání, Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) krouží na oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů.
A např. na třetí den mise je plánován první komerční výstup do volného vesmíru, který se má odehrát na nižší oběžné dráze Země a přenášen bude živě. Celá mise Polaris Dawn má trvat pět dní.
Česká stopa
Raketa Falcon 9 vynesla do vesmíru společně s prvními astronauty, kteří komerčně vystoupí do volného prostoru, také detektor HERA, který vyvinula NASA. Ten funguje díky integraci modulu s čipem Timepix, který vyrábí česká společnost ADVACAM. Zařízení je namontováno do pilotované lodi Crew Dragon, kde bude měřit dávku radiace a určovat směr, ze kterého přichází.
Tato mise vystaví posádku jedinečnému radiačnímu prostředí v rámci letů člověka do vesmíru. Během prvních dvou dnů na oběžné dráze se posádka několikrát proletí radiačními pásy, které jsou mnohem intenzivnější než ty, se kterými astronauti běžně přicházejí do styku.
Proud vesmírných částic může ohrozit posádku, ale také vybavení lodi. Radiační kamery s nízkou spotřebou energie, které ADVACAM vyrábí, mohou těmto škodám pomoci zabránit. Dokážou sledovat každou částici a určit její typ a energii. Zjištěná data zároveň pomohou lépe popsat dopady radiace na člověka při pobytu daleko od Země.