Miroslav Hřebecký z EDUin k přijímačkám: Zpožděný start není problém, podoba testů ano

Co vám na současné podobě zkoušek vadí?

Je to hodina testu z matematiky a druhá z češtiny. Tečka. Kde ale měříme kreativitu člověka, jeho motivaci pro obor? Když vám schází motivace, škola vás přestane bavit, stejně ji nedoděláte.

Máme spoustu nástrojů, kterými můžeme zjistit zájmy a tvůrčí schopnosti člověka, třeba přes osobní pohovor nebo ukázky prací. U technických škol přicházejí v úvahu praktické zkoušky, u uměleckých talentové.

Nestačí, že školy mohou pořádat vlastní přijímací zkoušky?

Jednotná přijímací zkouška se ale nyní na celkovém hodnocení musí podílet alespoň ze šedesáti procent. Jak se vše digitalizuje, spousta ředitelů si organizaci ulehčuje tím, že žádné jiné kolo vedle jednotné zkoušky nevypíše. Když se povinná váha šedesáti procent zruší, školám se uleví.

Na gymnáziích se také nic nezmění, tam je už dnes váha jednotné zkoušky pětadevadesát procent. Odborné školy ovšem budou svobodnější ve výběru z palety nástrojů, které pro přijímačky zvolit.

Měly by se proměnit i samotné testy?

Cermat by měl určitě rozšířit nabídku, ředitel střední školy by z ní pak mohl svobodně vybírat.

Hotelová škola například nemusí požadovat zkoušku z matematiky, naopak potřebuje uchazeče otestovat z angličtiny a němčiny, protože se třeba nachází v pohraničí. Náročnější gymnázia by zase mohla k češtině a matematice přidat zkoušku z angličtiny.

Navrhujete také nejdříve psát testy, až poté posílat přihlášky. Proč?

Kdyby se zavedly výstupní testy na základní škole, psali by je všichni. Dnes jednotnou zkoušku píše jen sedmdesát procent dětí, které míří na maturitní obory, a vyčleňujeme těch zbývajících třicet z učňovských oborů. Výsledky by děti viděly dříve.

Například někdo může přijít na to, že si dosud nevěřil, ale test napsal skvěle, a tak může zvažovat gymnázium, jiný by zase odhalil své přehnané ambice.

Neměl by to ovšem být jen test z češtiny a matematiky, ověřovat by se měla i přírodovědná či humanitní gramotnost nebo znalost jazyků.

Jakou roli hrají u jednotných zkoušek finance, tedy kdo si může dovolit přípravné kurzy?

Ta role je obrovská. Jedna věc je, jestli ovládáte matematiku a češtinu, něco jiného ale je vyplňování testů. A to se trénuje na speciálních kurzech za úplatu. Polovina rodin si to nemůže dovolit, velká část ano, ale není ochotná nic investovat.

Děti pak mají mnohem menší šanci, že se na střední školu dostanou, tím jednotná zkouška prohlubuje nerovnost ve vzdělávání.

Začali jsme motivací ke studiu. Co dělat, pokud dítě zjistí, že na školu nemá nebo ho nebaví?

V jiných vzdělávacích systémech žáci postupně získávají dílčí kvalifikace, díky tomu mohou školu změnit plynuleji. U nás může škola uznat předchozí studium, hodně mladých lidí se ovšem při přechodu mezi školami vrací na start.