Článek
O poměru mezi všeobecným a odborným vzděláváním bude s experty na školství a zástupci samospráv jednat na podzim. V pátek 8. září bude téma i na druhém jednání Národního konventu o vzdělávání, který Bek zřídil s cílem umožnit odborníkům i širší veřejnosti podílet se na debatě o změnách vzdělávací politiky.
„Ministerstvo nechce zavést nějakou uniformní regulaci, že by ve všech regionech musela být proporce stejná. Spíš chceme vyzvat kraje, aby využily prostoru podle svých lokálních a regionálních situací. Třeba v Praze, kde je koncentrace rodičů s vysokoškolským vzděláním vyšší než v jiných regionech a takoví rodiče zpravidla vysílají své děti na střední školy všeobecného typu, by mohla být situace odlišná od dalších krajů,“ řekl Bek.
Někteří odborníci dlouhodobě upozorňují, že se mezi regiony prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Bek už dříve zmínil, že o gymnázia a lycea je zájem především v okolí velkých měst.
Bek: Některým vysokoškolským učitelům můžou závidět platy i politici
Posunutí hranice proti minulosti ve prospěch všeobecného vzdělávání má podle ministra podporovatele, ale vidí také skeptické hlasy. Diskuse s širokou veřejností má přispět k pochopení ministerského záměru, tvrdí.
Nový typ lycea
Zhruba do dvou let by podle Beka mělo MŠMT připravit vzdělávací program pro nový typ lycea. V prvních ročnících by dětem nabízelo všeobecné vzdělávání, pak by si žáci předměty vybírali podle svého zaměření.
O nový typ studia mají podle Beka zájem mnohé kraje i ředitelé škol. Lycejní třídy by měly nahradit některé odborné a učební obory, uvádí pracovní verze záměru rozvoje vzdělávání do roku 2027.
Do gymnázií a lyceí víc žáků, plánuje ministerstvo
Někteří školáci by si podle záměru v druhé polovině studia mohli vybrat např. technický modul, ekonomicko-společenské zaměření nebo profesní modul, který bude odpovídat tradiční průmyslové škole či učebnímu oboru. Zároveň by podle představ ministra mělo být pro děti snazší se po základní škole dostat na tato lycea než na gymnázia, která rovněž nabízejí všeobecné vzdělání.
Uvažuje se i o pilotním ověřování provozu nového typu lyceí v některých krajích, řekl ministr. Variabilní podoba studia, kterou by nový obor měl poskytovat, je podle něj možná jen ve velkých školách, jež mají dostatečnou možnost nabízet flexibilně volitelné nebo povinně volitelné předměty ve vyšší míře, než je to nyní na středních školách běžné.
Kraje, které střední školy obvykle zřizují, by podle záměru ministerstva měly místa v gymnáziích a zvláště lyceích posilovat, a to na úkor neobsazovaných oborů. Cílem je podle dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání v ČR dostat se do roku 2027 v poměru středoškolských všeobecně vzdělávacích oborů k odborným na polovinu, tedy na průměr zemí EU.
V roce 2020 bylo podle dat Eurostatu ve všeobecném vzdělávání v Česku zhruba 30 procent středoškoláků.