Článek
Lycejní třídy by měly nahradit některé odborné a učební obory, uvádí pracovní verze záměru rozvoje vzdělávání do roku 2027.
- Dokument může veřejnost podle informací na webu edu.cz připomínkovat do 7. srpna. Ministr školství nedávno řekl, že nový materiál k rozvoji českého školství do roku 2027 by mohla vláda schvalovat na podzim.
Lycea by po vzoru zahraničních škol nabízela v prvních dvou letech všeobecné vzdělání, ve vyšších ročnících by si studenti mohli zaměření volit podle svých zájmů, schopností a motivace. Někteří školáci by si tak podle Beka mohli vybrat např. technický modul, ekonomicko-společenské zaměření nebo profesní modul, který bude odpovídat tradiční průmyslové škole či učebnímu oboru.
„Tohle je podle mě velmi důležitá cesta, jak část dětí, které nejsou vyhraněné, vtáhnout na střední školy a dát jim možnost volby, která je rozložena do času, do několika rozhodnutí, a ne do toho předběžného fatálního, které musí nyní činit v 15 letech, kdy si vybírají střední školu,“ řekl Bek.
Bek: Na střední by mohlo být příští rok až pět přihlášek
Podle něj má vznik těchto lyceí, která oddálí nutnost volby konkrétní vzdělávací dráhy, podporu české odborné veřejnosti.
Snadnější se dostat tam než na gymnázium
Zároveň by podle představ ministra mělo být pro děti snazší se po základní škole dostat na lyceum než na gymnázia, která rovněž nabízejí všeobecné vzdělání. „Na začátku by se na toto lyceum mohl dostat téměř každý, a nemuseli bychom tak složitě a náročně ověřovat vstupní předpoklady, jako se to děje dnes,“ plánuje Bek.
Uvažuje se i o pilotním ověřování provozu tohoto typu lyceí v některých krajích. Variabilní podoba studia, kterou by nový obor měl poskytovat, je podle ministra možná jen ve velkých školách, jež mají dostatečnou možnost flexibilně nabízet volitelné nebo povinně volitelné předměty ve výrazně vyšší míře, než je to v SŠ běžné nyní.
Ministr Bek chce povolit další víceletá gymnázia
„Mnozí krajští radní pro školství už dali najevo, že by stáli o to, aby mohli pilotně začít takové školy ověřovat. Kraje jsou připraveny do pilotního ověřování vstoupit co nejdřív,“ zmínil Bek.
Dodal, že nový typ studia by mohl být připravený ještě v tomto volebním období. Učební program pro lycejní studijní obor by měl připravit resort školství.
| Kraje by měly vytvářet nové kapacity středních škol a posilovat nabídku gymnázií a zvláště lyceí, která by měla upřednostňovat na úkor neobsazovaných oborů. Počítá s tím pracovní verze záměru rozvoje vzdělávání do roku 2027. Samospráva by podle něj měla ve spolupráci s firmami a vedením škol v regionu upravit strukturu středního vzdělávání tak, aby vyhovovala jak potřebám trhu práce, tak i zájmům dětí. V nutných případech by ve třídách mohlo být až 34 žáků. | |||
| Např. ve Středočeském kraji podle informací ze závěru minulého týdne zbývá po druhých kolech přijímacích zkoušek na středních školách 1723 volných míst. Nejvíce, téměř 1130, v nematuritních oborech. "Vzhledem k tomu, jak je nastaven systém přijímacího řízení, nemá kraj k dispozici informace o tom, jak dopadli jednotliví žáci u přijímacích zkoušek. Přesto je zřejmé, že černé scénáře s beznadějně obsazenými školami se nenaplnily," konstatoval krajský radní pro školství Milan Vácha (STAN). |
Podle záměru MŠMT by kraje, které SŠ obvykle zřizují, měly místa v gymnáziích a zvláště lyceích posilovat. Nové kapacity by měly vznikat na úkor neobsazovaných oborů. Počítá s tím nyní projednávaná verze dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023 až 2027.
Dnes jsme zaslali krajům k vyjádření návrh Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ČR do r. 2027, který odráží priority ministra @MikulasBek
— Jiří Nantl (@jiri_nantl) June 30, 2023
Zásadní je cíl dostat se v podílu všeobecně vzdělávacích oborů SŠ na polovinu, tj. na průměr zemí EU (nyní jsme na chvostu).
Náměstek ministra Jiří Nantl na Twitteru v pátek 30. června navíc uvedl, že cílem Česka je se do roku 2027 dostat v poměru středoškolských všeobecně vzdělávacích oborů k odborným na polovinu, tedy na průměr zemí EU.
V roce 2020 bylo podle dat Eurostatu ve všeobecném vzdělávání v Česku zhruba 30 procent středoškoláků.
UK a Středočeský kraj spustily průzkum, má zmapovat rozhodování žáků o volbě střední školy
Podle Karla Garguláka z výzkumné organizace PAQ Research závazek 50 procent SŠ všeobecně vzdělávacích oborů, zvláště lyceí, znamená změnu až poloviny současných oborů odborných škol. Měnit by se podle něj měly zejména obory, jejichž absolventi jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaností, uvedl na sociálních sítích.
Závazek 50 % dostupných všeobecně vzdělávacích oborů (především lyceí) na středních školách znamená převod až půlky stávajících oborů odborných škol právě tímto směrem. Které z oborů má smysl měnit? Především ty, jejichž absolventi jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaností. pic.twitter.com/v1QYNJjJ5n
— Karel Gargulák (@KarelGargulak) June 12, 2023
Analýza Národního pedagogického institutu (NPI) z roku 2022 uvádí, že k nim patří absolventi v oborech věnujících se stavebním materiálům, oděvnictví nebo ekologii.
- Ministerstvo školství zároveň minulý týden sdělilo, že bude i v novém školním roce 2023/2024 platit ukrajinské asistenty pedagoga. Finance budou určeny na platy a další výdaje škol spojené s prací ukrajinských asistentů. Podmínky financování úřad upřesní během července. Na jaře v českých školách pracovalo 2090 ukrajinských občanů s vízem dočasné ochrany.
- Cílem práce ukrajinského asistenta pedagoga je podpořit začleňování válečných uprchlíků z Ukrajiny do škol v Česku. Asistenti placení z peněz ministerstva by podle nové metodiky MŠMT, která je upravená pro příští školní rok, měli působit ve třídách, v nichž se ukrajinští žáci vzdělávají spolu s ostatními dětmi.