Ministerstvo v návrhu novely snížilo limit žáků pro slučování malých škol jedné obce

Vyplývá to z vypořádání připomínek k novele, která přináší mj. i návrh pravidel kombinované výuky, rozšiřuje možnost nahradit školní maturitní zkoušku standardizovaným certifikátem a věnuje se i většímu zapojení zaměstnavatelů do praktického vzdělávání.

Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít k 30. září podle aktuálního návrhu nejméně 180 žáků alespoň jednou v posledních třech letech. Úprava by se nevztahovala na obce, které mají jednu školu, na speciální školy nebo školy, které vyučují v jazyce národnostní menšiny.

Podle ministerstva školství by se dotkla 2055 škol, které nejsou jedinou školou zřizovanou obcí. Jde podle něj o 32 procent všech škol. Původní malé školy by zůstaly zachované, fungovaly by pod jedním spojeným ředitelstvím, jejich dostupnost se tak podle úřadu nesníží.

Novela také přináší možnost nové formy školní maturitní zkoušky. Žáci by si v oborech, u kterých tak stanoví nařízení vlády, mohli zvolit takzvanou komplexní profilovou práci, součástí této formy by byla obhajoba práce. Jít by mělo o střední odborné školy, vyplývá z materiálů k novele. Žáci by měli možnost pracovat na profilové práci přímo v prostředí firmy, a získat tak praktické zkušenosti a odborné znalosti. Zda škola bude tuto možnost nabízet, by záleželo na řediteli.

Návrh přináší i možnost nahradit školní maturitní zkoušku nebo její část certifikátem, jít by mohlo o zkoušku z cizího jazyka i z dalších vzdělávacích oblastí, např. z IT dovednosti. Ministerstvo by podle návrhu vydávalo seznam standardizovaných zkoušek.

O tom, zda a jakou standardizovanou zkoušku budou moci v dané škole žáci k nahrazení některé zkoušky školní části maturity využít, by rozhodovali ředitelé. Také budou moci stanovit, zda lze nahradit celou zkoušku nebo jen její část.

Možnost nahradit školní zkoušku certifikátem mají žáci už nyní, ale jen z cizího jazyka. Zda jim to škola umožní, záleží na řediteli.

Po připomínkách ministerstva financí vyňal resort školství z návrhu pozici metodika výuky. Měl metodicky vést učitele, průběžně a pravidelně s nimi hodnotit jejich přímou pedagogickou činnost či výkon souvisejících prací. Do budoucna měla tato pozice podle ministerstva tvořit nejvyšší stupeň kariérního systému pro učitele, uvedlo při předložení návrhu novely v důvodové zprávě.

Mělo jít o zkušeného kvalitního učitele, který pomáhá zvyšovat kvalitu výuky ve škole. Pilotní ověřování pozice lze podle MF provádět i bez legislativní úpravy v zákoně o pedagogických pracovnících.

Novela přináší i návrh pravidel kombinované výuky, tedy plánovaného střídání prezenční a distanční výuky. Kombinovanou výuku by podle návrhu mohly uskutečňovat ZŠ, SŠ, konzervatoře či např. VOŠ a ZUŠ. Využívat by se nemohla v první až třetí třídě ZŠ, vyplývá z návrhu.

Zařazení žáka do kombinované výuky je podle ministerstva podmíněné souhlasem zákonného zástupce, případně zletilého žáka. Pokud tedy třeba nebude dítě, které má podpůrná opatření, souhlasit se zařazením do kombinované výuky, bude se učit běžně prezenčně, uvedl úřad.

Novela by měla upravit například i konkurzy na ředitele škol a posílit roli České školní inspekce ve vztahu k zajišťování kvalitního vedení škol. Funkční období stávajícího ředitele by nově zanikalo automaticky při jmenování nového ředitele. Pokud by konkurz vyhrál dosavadní ředitel, nebylo by nutné ho odvolat a znovu jmenovat.