Článek
Ve srovnání s letoškem chce ministerstvo přidat vysokým školám 1,1 miliardy korun na vzdělávací činnost a přibližně půl miliardy na takzvané programové financování, z něhož se hradí výstavba, rekonstrukce a modernizace budov nebo pořizování přístrojů a dalšího vybavení.
Na vzdělávání žádá ministerstvo školství o 1,3 miliardy více, než s čím počítají střednědobé výhledy na léta 2017 až 2019. Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) ale do jednání o rozpočtu vstupuje také s dalšími požadavky.
Letos rozpočet na VŠ klesl
Má přislíbeno zvýšení výdajů na sport ze současných 3,7 na šest miliard korun. Žádá rovněž 13 miliard korun pro regionální školství. To by mělo pokrýt desetiprocentní růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků, výdaje spojené s větším počtem dětí i další náklady pro zlepšení podmínek ve školách.
Osud vysokých škol je proto nejistý. „Bojíme se, že se na nás zapomene. V roce 2016 k tomu došlo,” řekl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Letos se vysokým školám rozpočet snížil o 1,2 procenta, ačkoliv ekonomika rostla a ostatní oblasti školství si polepšily. „Nenašel jsem jinou skupinu, které by klesl rozpočet,” poznamenal Fischer.
Není snadné udržet kvalitní pracovníky
Také rektor Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka považuje zvýšení výdajů na vysoké školy za nezbytné. Upozornil, že univerzity jsou v obdobné situaci jako základní a střední školy.
„Mladí asistenti, kteří zde učí, učí za 20 tisíc korun měsíčně, a to není odpovídající plat vysokoškolského odborného asistenta,” řekl.
Například v oboru informačních technologií je pak velmi problematické kvalitní pracovníky udržet. V soukromém sektoru jsou totiž výdělky několikanásobně vyšší.
„Když je ten člověk schopný, tak lusknutím prstu dostane nabídky od tří firem za 150 tisíc korun. To se nedá dlouho vydržet. To dělají jenom nadšenci, které baví učení a věda,” uvedl Konvalinka. Zlom podle něj nastává, jakmile si tito lidé chtějí pořídit bydlení a rodinu.
Ministerstvo školství návrhy na růst rozpočtu obhajuje mimo jiné tím, že by se podíl VŠ na státních výdajích na školství měl zvýšit na 18 procent. Na této úrovni se pohyboval na přelomu tisíciletí, nyní nedosahuje ani 15 procent.
„Věříme je silné slovo, ale doufáme, že se to paní ministryni podaří. Ta tři procenta nám chybějí, usnadnilo by nám to situaci,” dodal Konvalinka.