Ministerstvo školství pracuje na změně nemocenské pro učitele

K tomu, aby se nemocenská platila z jiné položky rozpočtu, už dříve vyzývaly některé školské spolky a organizace.

„Současný systém, kdy jsou z ONIV placeny náhrady nemocenské i učební pomůcky nebo další vzdělávání pedagogů, nepovažuji za správný. Zadal jsem ministerstvu pracovat na lepším systému, kdy nemocenská nebude součástí ONIV,“ uvedl ministr.

Za nešťastné označil nynější slučování peněz na zdravotní náhrady s penězi na pravidelné náklady na pomůcky, učebnice a vzdělávání pedagogických pracovníků analytik společnosti EDUin Jan Zeman. Stávající systém úhrady nemocenské kritizoval rovněž předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček.

Prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Luboš Zajíc už dříve vyzval k tomu, aby se projednala možnost vyjmout čerpání nemocenské z položky ostatních neinvestičních nákladů. Nemocenská by se podle zástupců asociace měla přesunout do jiné položky rozpočtu.

Mnohé školy a školské organizace si nyní stěžují na nedostatek peněz na pomůcky, učebnice a další věci. Z položky ONIV nyní školy podle školského zákona hradí např. učebnice a pomůcky pro žáky, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, další vzdělávání pedagogických pracovníků či dopravu žáků na plavecký výcvik. V roce 2021 na tyto výdaje určilo MŠMT asi 3,5 miliardy korun, letos to je o miliardu méně.

Podle Deníku N chce ministr Balaš změnit odměňování suplujících pedagogů – má tím chtít řešit nedostatek peněz na školní pomůcky a další ONIV. Snížení hodinové odměny pro suplující učitele by podle zástupců školských odborů a organizací bylo chybou. Shodli se na tom předseda školských odborů František Dobšík, předseda CZESHA Jiří Zajíček a šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

„Nezaplacení těchto nadúvazkových hodin (suplovaných hodin) je nefér. Každá práce, která je navíc, by měla být zaplacená,“ řekl v úterý Dobšík.

Podle něj by zrušení příplatku znamenalo to, že se suplujícím pedagogům nezaplatí příprava na hodinu, kterou mají nad svůj úvazek. Totéž uvedl Zajíček, podle kterého by byl pedagog po snížení hodinové odměny v suplované hodině zaplacen jen za dozor nad žáky. Přitom žáci mají podle Zajíčka v suplovaných hodinách obvykle stejný předmět, který mají mít podle rozvrhu, ale s jiným učitelem.

„Zrušením příplatku za suplování se v ostatních neinvestičních výdajích nic neušetří, z těch se hradí prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Takže peníze na pomůcky a učebnice pro žáky opět nebudou,“ zmínil rovněž Sárközi.

Ministr Balaš podle Deníku N řekl, že navrhne úpravu části zákoníku práce, která stanovuje dvojnásobnou platbu suplujícím učitelům. O kolik procent by se měl příplatek za suplování snížit, neupřesnil. Podle ministra nyní dvojnásobná platba nedává smysl.

Balaš nicméně ve středu zveřejnil prohlášení, ve kterém upozorňuje, že je celá situace trochu jinak. „Rozhodně jsem nemyslel, že změnou paragrafu 132 zákoníku práce bychom dorovnali finance na ONIV,“ uvedl.

„Problém nemožnosti hradit náhrady za nemoc z prostředků na platy samozřejmě neřeší finance na ONIV přímo, vnímám však stesky ředitelů škol, že kvůli tomuto ustanovení zákoníku práce (zakotvujícího nárok na příplatek za ‚přespočetnou‘ hodinu odučenou v rámci stanovené týdenní pracovní doby) se jim zmenšuje prostor na úspory v platech v případě zástupu za nemocného pedagoga a tím i prostor na převody do ONIV na náhradu platu za dočasnou pracovní neschopnost, byť se z mého pohledu jedná spíše o odměnu za mimořádnou práci,“ vysvětlil ministr.

„Nicméně v této věci se jedná skutečně pouze o úvahu do budoucna, a to v rámci případné koncepční změny platové politiky vůči pedagogickým pracovníkům v regionálním školství,“ pokračoval.

Jeho záměrem prý bylo otevřít diskuzi o změně tohoto paragrafu napříč politickým spektrem. „Pokud ke změně nebude pozitivní odezva, tak samozřejmě o žádnou změnu usilovat nebudu,“ dodal.

Mluvčí MŠMT Aneta Lednová už v úterý večer podotkla, že případná změna odměny suplujícího učitele a části zákoníku práce, která to ošetřuje, je pouze možným předmětem dalších debat.

Ministerstvo školství by mělo v příštím roce hospodařit s 263,9 miliardy korun, což je zhruba o 14,4 miliardy korun více, než plánoval původně schválený rozpočet na letošek. Návrh rozpočtu na příští rok nyní posuzuje Sněmovna. Ministerstvo financí přitom na začátku září navrhlo pro resort školství rozpočet 248,5 miliardy korun. Návrh, který aktuálně projednávají poslanci a který vláda schválila v září, je asi o 15,4 miliardy vyšší.