Článek
Plán opatření představili v úterý zástupci ministerstva novinářům.
„My máme vlastně nejhorší výsledky mezi zeměmi OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v tom, jestli se žáci cítí ve škole dobře. Což není tak, že by to byla něčí vina, může to být otázka vztahů někde se spolužáky, někde s rodiči, někde něčeho úplně jiného a je to něco, co musíme brát v potaz,“ řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Navýšení kapacit příslušných studijních programů
Nastavení systému financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách se věnuje novela školského zákona, ke které ministerstvo vypořádává připomínky. Služby těchto pracovníků by se měly zavádět do škol postupně v následujících letech, novela by mohla začít platit od roku 2025.
Na duševní pohodu žáků v ZŠ mají podle vědců stěžejní vliv vztahy mezi vrstevníky
Každá ZŠ nad 180 dětí by měla podle Nantla v případě, že bude novela schválená, dostat peníze na školního psychologa. Menší školy by mohly mít odborníky sdílené.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) bude tak potřeba zajistit i odborníky. Ministerstvo proto bude s vysokými školami jednat o možnostech navýšení kapacit studijních programů těchto oborů.
Návrh monitoringu šikany
Úřad chce v příštím školním roce pracovat i na úpravě metodických doporučení k předcházení vzniku duševních problémů a rizikového chování u dětí. Zároveň chce vytvořit i návrh monitoringu šikany ve školách. Nyní nemají školy podle resortu povinnost zaznamenávat případy šikany, na rozdíl od úrazů.
Blovicím se nedaří najít ředitele pro školu, kde policie vyšetřuje šikanu
Šikana dosud není podle MŠMT definovaná v právním řádu, ministerstvo by mělo i posoudit nezbytnost právní úpravy.
„Školy by neměly mít obavu případy šikany hlásit, naopak by měly být motivované k tomu, aby si řekly o pomoc,“ uvedl zmocněnec ministerstva pro dětské duševní zdraví Ferdinand Hrdlička.
Zároveň by úřad chtěl navázat spolupráci s policejním prezidiem ohledně sdílení anonymizovaných dat o výskytu sebevražedného jednání žáků.
V péči o dětskou psychiku nám ujel vlak, inspirací může být Polsko
Do roku 2027 by pak ministerstvo chtělo kupříkladu zvýšit možný počet třídnických hodin a věnovat se i přípravě a vzdělávání třídních učitelů.
Ministerstvo chce podle Nantla klást větší důraz na prevenci, která by měla pomoci snížit nápor na specializovaná pracoviště, která často nemají potřebné volné kapacity.
Vytvořit chce do roku 2027 i krizové intervenční týmy u vybraných středisek výchovné péče. Ty by měly být schopné do 36 hodin dorazit do školy zasažené krizovou situací a pomoci školní komunitě situaci zvládnout a vyrovnat se s jejími následky.
K podpoře duševního zdraví by podle Nantla měl přispět i nový rámcový vzdělávací program (RVP), podle kterého by se od září 2027 mělo ve školách učit.