Článek
O jakou sumu se dotační program na podporu výstavby škol navýší, ministr neuvedl.
„Dofinancujeme oblast tak, abychom mohli stavět nové školy. Máme projekty, které by měly přinést 22 tisíc míst v základních školách,“ popsal Balaš.
Upřesnil, že nyní např. probíhá příprava šesti nových škol ve Středočeském kraji, kde by do roku 2025 měla vzniknout celková nová kapacita 4320 míst.
Podle něj je totiž v současné době nedostatečná kapacita problémem zvláště v ZŠ, což souvisí s nárůstem počtu dětí ve věku školáků. Nedostatek míst pro žáky je zvláště v Praze a jejím okolí. Podle ministra se na tom podepsala jak demografie, tak migrace Čechů z jiných koutů státu do hlavního města.
Výzvy na zkvalitnění vybavení ZŠ se budou muset vypsat znovu, systém nezvládl nápor
Kapacita stávajících ZŠ nestačí také např. v Brně, v Plzni a v Mladé Boleslavi, jak dodal Balaš. V lokalitách, kde se s přeplněností škol potýkají, by se proto měly stavět nové školy a ke stávajícím školám by měly vznikat nástavby a přístavby s novými prostorami.
Nyní jsou na podporu rozvoje školské infrastruktury vypsané dotační programy Prstenec I a Prstenec II, které schválily předchozí vlády. První program Prstenec I se nyní podle mluvčí MŠMT Anety Lednové dokončuje, konec druhého programu s názvem Prstenec II je naplánován na rok 2028.
MŠMT navrhuje upravit podmínky provázejících učitelů
Program Prstenec I na podporu výstavby ZŠ v tzv. prstenci kolem Prahy schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v listopadu 2016 a stanovila pro něj částku 1,66 miliardy korun. Podle Balaše z něj byla podpořena výstavba šesti škol kolem Prahy. Program Prstenec II schválila vláda Andreje Babiše (ANO) loni s cílem do roku 2028 zajistit zhruba 10 tisíc míst v ZŠ. Ze státního rozpočtu na to vyčlenila 6,8 miliardy korun.
Podle dat MŠMT se ve školním roce 2021/2022 v ZŠ učilo 964 571 žáků. Je to o 169 929 dětí více než před 10 lety. Vzrostl také počet žáků na pražských školách. Zatímco ve školním roce 2011/2012 se v pražských školách učilo 76 189 dětí, ve školním roce 2021/2022 to bylo 112 089 žáků
Dalších 650 milionů na učebnice a pomůcky?
Ministerstvo školství by rovněž chtělo na tzv. ostatní neinvestiční náklady (ONIV) pro příští rok získat dalších 650 milionů korun. Z položky školy platí učebnice, náhrady za prvních 14 dní nemoci zaměstnanců či další vzdělávání pedagogů.
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka vyčerpaly školy peníze zvláště na nemocenskou pracovníků. Na pomůcky, učebnice, exkurze či na dopravu na školní plavání jim tak podle něj peníze nezbývají
MŠMT určilo na ONIV loni asi 3,5 miliardy korun, letos to je o miliardu méně. Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2023 počítá v této položce s podobným objemem peněz jako letos. Mnohé školy a školské organizace si ovšem stěžují na nedostatek peněz.
„Na vládě je dohoda, že se rozpočet v tomto ohledu ještě otevře, a buď se tam ty prostředky dodají ze státních rozpočtových rezerv, nebo z jiného fondu,“ uvedl ministr Balaš taktéž minulý týden.
Ministerstvo školství pracuje na změně nemocenské pro učitele
Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka vyčerpaly školy peníze zvláště na nemocenskou pracovníků. Na pomůcky, učebnice, exkurze či na dopravu na školní plavání jim tak podle něj peníze nezbývají. Podobně se dříve vyjádřili i předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček a šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.
Balaš nedávno uvedl, že nepovažuje systém úhrady prvních 14 dnů nemoci zaměstnanců z peněz na ostatní neinvestiční náklady za správný. Avizoval, že by jeho úřad měl vypracovat pro tyto účely systém nový.
Podle Dobšíka je jednou z možností dát peníze určené na nemocenskou do rozpočtu krajů. „Ty by měly peníze na úhradu nemoci pedagogů a dalších zaměstnanců škol ve svých rezervách a uvolňovaly je podle dohody se školami,“ míní Dobšík.
Školský výbor schválil návrh rozpočtu pro MŠMT: 263,9 miliardy. Balaš by chtěl víc
Výdaje MŠMT by podle návrhu rozpočtu, který pro příští rok schválila vláda, měly být ve výši 263,9 miliardy korun, což je asi o sedm procent více než letos. Příjmy by měly být v roce 2023 asi 10,4 miliardy korun. Návrh rozpočtu na příští rok nyní posuzuje Sněmovna.
MŠMT zvažuje změnu financování platů ředitelů
Ministerstvo školství by navíc chtělo zlepšit odměňování ředitelů škol. Uvažuje o tom, že by se jejich pozice v tabulce platů zařadila do vyššího tarifního pásma než doposud. Např. ředitelé základních a středních škol nyní spadají do 12. nebo 13. platové třídy, nově by mohli patřit do 14. platové třídy.
„Je to otázka drobné legislativní úpravy. Pro změnu bude potřeba posunout ředitele do jiného tarifního pásma. Dohodli jsme se, že to budeme diskutovat se zástupci odborné veřejnosti. Začátkem příštího roku bychom měli mít jasno a navrhovat tu legislativní změnu,“ vysvětlil Balaš.
Organizace testují nový kvalifikační program pro vzdělávání ředitelů škol
Výdělek ředitelů škol je složený z více položek. Dostávají částku danou platovými tabulkami a náleží jim příplatky za vedení školy a další činnosti. Platový výměr a výši odměn určují zřizovatelé škol, tedy obvykle obce a kraje.
Pro zařazení ředitelů škol do vyššího platového pásma se minulý týden vyslovil též předseda Unie školských asociací Zajíček. Podle něj je to cesta, jak řešit nepoměr mezi platy pedagogů a ředitelů škol. V současnosti totiž podle Zajíčka nastávají situace, kdy ředitelé dostanou menší odměny než běžní učitelé.
MŠMT letos kvůli tomu připravilo návod pro zřizovatele škol, který jim má v určování odměn pro ředitele pomoct. Podle Zajíčka je to ale nedostatečné. Zřizovatelé totiž mnohde na metodiku nedbají, a některým ředitelům se tak osobní příplatky nezvýšily od roku 2016, řekl.
Učitelům v regionálním školství stoupl loni plat na 47 000 Kč
Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč, což odpovídá 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Letos by to podle Balaše mělo být 115 procent a v roce 2023 asi 110 procent průměru v Česku.
Premiér Petr Fiala (ODS) na zmíněné konferenci Školství 2023 zopakoval, že oblast školství je pro nynější vládu prioritou. „Počítáme s tím, že plat pedagogických pracovníků se dostane a udrží na úrovni 130 procent průměrné mzdy,“ řekl. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.
Na hranici 130 procent průměrné mzdy v ČR by měl být plat učitelů podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové od roku 2024.
Školské odbory mají opět strach, že nebude dost peněz na slibovaný růst platů učitelů
Školské odbory se nicméně obávají, že stát nebude mít v roce 2024 dost peněz na slibované skokové navýšení platů učitelů. Nárůst platů na 130 procent, jak ho od roku 2024 avizoval školský resort, přijde podle odborářů na 35 miliard korun. Podle Dobšíka hrozí, že vláda plán nedodrží. Lepší by podle něj bylo, kdyby přidávání spíše rozložila do následujících tří let.