Článek
Návrh ministerstva řeší situaci do roku 2022. Financování takzvaných velkých infrastruktur se podle Valachové v širším pojetí dotýká i financování české vědy obecně. Ve hře je mimo jiné udržení mezinárodních vědeckých týmů.
„Z těch infrastruktur, které jsou veřejnosti známé, se jedná o další financování CEITEC, ELI nebo SUSEN. Jsou to záležitosti, které jsou pro českou vědu velmi důležité,” řekla ministryně.
Financování preferuje i Akademie věd
Středoevropský technologický institut (CEITEC) sídlí v Brně, laserové centrum (ELI) v Dolních Břežanech u Prahy a projekt SUSEN se v Řeži u Prahy zaměřuje na rozvoj jaderné energetiky.
Financování provozu těchto center až z 90 procent preferuje také Akademie věd. „Pokud bychom to chtěli, znamenalo by to, že příští rok máme dostatek finančních prostředků. Nicméně v roce 2017 a 2018 nám chybí asi 400 a 300 miliónů,” uvedla Valachová.
Peníze na další rozvoj mohou tato centra získat z evropských dotací. V operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání by měla být ještě do konce roku vyhlášena výzva, v níž se budou v následujících třech letech rozdělovat celkem tři miliardy korun.
Má se to týkat už ledna
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace na listopadovém jednání vyzvala ministerstvo školství, aby dořešilo otázku financování v dalších letech. „Je jasné, že musíme vyslat signál směrem k vědeckým infrastrukturám, jak to financování bude vypadat, protože pro ně je to záležitost už ledna 2016,” uvedla Valachová.
S obsahem materiálu podle ní vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) souhlasí. Vzhledem k nutnosti úpravy střednědobého výhledu státního rozpočtu je nezbytná dohoda s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). „Rádi bychom dospěli k dohodě už příští týden, nejpozději v polovině ledna,” dodala Valachová.
Budoucím financováním velkých vědeckých center se vláda zabývala už loni. Panovaly obavy, že by některá mohla mít problémy, pokud by neměla dostatečnou finanční podporu od státu. Poskytnutí dalších peněz bylo podmíněno kontrolou jejich fungování.
