Ministerstvo jde proti vlastním záměrům, doplatí na to slabší žáci a talenty

Podporu tedy MŠMT zajistit nemůže a odborníci kroutí hlavou.

„Doufám, že k tomu nedojde,“ řekl Novinkám Václav Korbel z agentury PAQ Research, která pro ministerstvo podklady pro podporu dětí z oblastí blízkých ghettům připravovala.

Novelu školského zákona o podpoře škol se zvýšeným počtem dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí už schválila vláda a rozhoduje o něm Sněmovna. Celková podpora ve výši 300 milionů korun se má dostat i školám, kde je více nadaných dětí nebo cizojazyčných žáků. Jednalo by se asi o deset procent škol. Nyní jsou všechny školy financované bez ohledu na to, s jakými žáky pracují.

Vedle toho vláda prosazuje, že nepedagogické pracovníky, tedy školníky, kuchařky, účetní, či správce IT, budou od září platit zřizovatelé - obce a krajské úřady. Stejně tak i zmíněné ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), a to prostřednictvím změny rozpočtového určení daní.

V tom případě ztratí ministerstvo možnost tyto peníze v kýžených školách posilovat.

Podle Korbela je podpůrný systém v zahraničí běžný a výnosy v podobě začleněných a vzdělaných mladých lidí se státu bohatě vracejí. A právě příspěvky na ONIV patří mezi nejjistější způsoby, jak toho dosáhnout.

„Byl by to jeden z hlavních a dobrých nástrojů. To jsou individuální intervence, možná by tam šlo zahrnout i doučování; pomůcky, zřejmě i počítače, ale také výlety a exkurze. Zkrátka věci, na které rodiny nemají,“ popsal Korbel.

Podle něj se také osvědčily snídaňové kluby v mateřských školách, díky nimž děti z chudých rodin do školky vůbec chodily. „Zadruhé byly daleko více soustředěné na výuku a ochotné strávit tam den,“ doplnil.

Místopředsedkyně Učitelské platformy Jana Servusová a ředitelka ZŠ Bystřice se rovněž úpravy obává. „Je to velký problém vzhledem k tomu, co je všechno navázáno na podporu znevýhodněných žáků,“ řekla Novinkám.

I bez toho, že by byla schválena podpora škol s vyšším počtem znevýhodněných žáků, bity na tom budou i další školy. Na 60 procent sociálně znevýhodněných dětí je mimo školy, na něž ministerská úprava míří. Ale i pro ně mohou ředitelé čerpat v rámci ONIV speciální podporu.

Rozpaky neskrýval ani šéf ministerského odboru rovného přístupu ke vzdělávání Jan Vöröš Mušuta. „Pokud by k tomu došlo, hledali bychom možnost, jak to zajistit v rámci rozpočtového určení daní, ale už by to nešlo udělat, jak to bylo zamýšleno,“ sdělil minulý týden ve čtvrtek na semináři ve Sněmovně.

Kromě posílení ONIV zbývá ještě v rámci podpor pro znevýhodněné školy možnost navýšit platy učitelů, které podle průzkumů dokážou přilákat a udržet kvalitní kantory. Dále by měly školy vyšší rozpočet na úvazky psychologů, speciálních či sociálních pedagogů. A také bude pro ně snazší dělit hodiny na menší skupiny a dělat tandemovou výuku.