Ministerstvo financí: Školství má mít příští rok na výdaje o 11,6 miliardy méně než letos

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přitom před dvěma dny, tj. ve středu 30. srpna, řekl, že učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy. Růst by podle něj měly nejméně o 3000 korun.

„Návrh MF zohledňuje již část požadavků MŠMT. V dalších týdnech povedeme ve vládě další intenzivní diskusi a budeme hledat řešení, které umožní zajistit potřeby školství. V této chvíli je jisté, že platy učitelů porostou a neklesnou výdaje státního rozpočtu na výzkum ani na vysoké školy. Vzhledem k rozběhu nového operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) naopak určitě porostou,“ uvedla Lednová.

Jenže podle aktuálního návrhu rozpočtu se má v příštím roce snížit počet pracovních míst v oboru asi o sedm procent.

Na platy by podle návrhu státního rozpočtu mělo ministerstvo v roce 2024 mít asi 129 miliard korun, tedy o 7,8 miliardy méně než letos. Resort školství má dlouhodobě největší počet státních zaměstnanců, aktuálně uvádí 271 tisíc pracovních míst. Kromě učitelů jsou to asistenti pedagoga, školníci a další pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci a úředníci.

V příštím roce by pracovních míst mělo být o zhruba 20 tisíc méně. Další snižování je v plánu na roky 2025 a 2026. V těchto letech by podle střednědobého výhledu mělo na platy ve školství jít o 841,7 milionu Kč méně, než je aktuálně plánováno na rok 2024.

Podle dat MŠMT pracovalo ve školním roce 2022/2023 v mateřských, základních a středních školách celkem 179 956 učitelů.

Zákonodárci letos schválili, že na platy učitelů v regionálním školství má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga.

Vysoké školy by podle návrhu měly v příštím roce dostat na poskytování vzdělávání 30,9 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Asi 15,85 miliardy ze státního rozpočtu MF určilo na výzkum, vývoj a inovace ve školách. Další peníze na podporu vědeckých bádání by měly plynout z rozpočtu Evropské unie.

Částka, kterou českou vědu podporuje stát, je ale o 238,13 milionu Kč nižší než letos. V tomto roce mají školská pracoviště na vědu asi 16,09 miliardy ze státních peněz.

Ještě na jaře chtěl resort financí na vědu financovanou z rozpočtu MŠMT dát nejnižší obnos od roku 2020, a to 13,94 miliardy Kč. Zástupci univerzit tehdy varovali, že plošné škrty v rozpočtu na vědu mohou mj. vyvolat odchody vědců a akademiků a omezit vědecká bádání.

Ve čtvrtek 31. srpna se navíc objevila zpráva, že akademici, kteří jsou sdružení v iniciativě Hodina pravdy, chtějí v říjnu stávkovat. Iniciativa sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských VŠ oborů. Organizátoři prozatím chystají jednodenní stávku v říjnu, konat by se podle nich ale mohla i dlouhodobější, která by zasáhla do zkouškového období, a narušila tak konání státnic.

Vláda a MŠMT se podle iniciativy situací na VŠ nezabývají. Podíl výdajů na vysokoškolské vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima. Výdaje klesly z 0,66 procenta HDP v roce 2009 na letošních 0,42 procenta HDP, upozornili akademici.

Podle nedávného prohlášení ministra školství Beka rozpočet pro vědu a vysoké školství v roce 2024 v porovnání s letošním rozpočtem klesat nebude. Podle členů iniciativy představuje zachování výše rozpočtu pro VŠ i ve stávající výši pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Na podfinancování univerzit si stěžují i rektoři a akademici z Rady VŠ, kteří spolu s odbory rovněž avizovali na podzim protesty.