Článek
Po několikaletém výzkumu, na kterém se podíleli i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd ČR a Martina Nohejlová z České geologické služby, přicházejí nová pozoruhodná zjištění.
Dodnes bylo v příslušné lokalitě ve francouzském pohoří Montagne Noire (konkrétně v jeho části na území dnešního departmentu Hérault) nasbíráno více než 400 unikátních fosilií včetně řas, mořských houbovců, žahavců, měkkýšů nebo členovců.
Cabrières biota, jak bylo zdejší společenstvo pojmenováno, nabízí doposud neznámý pohled na polární ekosystémy před 470 miliony let.
Kosti z německé jeskyně přepisují ranou historii Homo sapiens v Evropě
„Jak to tehdy v mořích vypadalo“
„Většina našich znalostí o dávných ekosystémech pochází ze zkamenělin s pevnými schránkami. Proto jsou tyto unikátní lokality tak důležité. Dávají nám daleko ucelenější představu o tom, jak to tehdy v mořích skutečně vypadalo,“ vysvětlil Lukáš Laibl.
„Na většině takových lokalit jsou navíc zachovány ekosystémy tehdejších tropů a mírného pásma. Z polárních oblastí jich známe daleko méně. Cabrières biota je jedna z nich, a právě proto je její objev tak vědecky cenný,“ doplnila Martina Nohejlová.
Je důležité si uvědomit, že během spodního ordoviku (geologický útvar starších prvohor - pozn. red.) byla oblast Montagne Noire otevřeným mořským prostředím nacházejícím se na jižní polokouli ve vysokých polárních šířkách na okraji superkontinentu Gondwana.
Poprvé v historii bylo oteplování nad hranicí 1,5 stupně celý rok
Vysoká rozmanitost druhů v dané lokalitě tak potvrzuje podle vědců hypotézu o migraci směrem na jižní polokouli, kde tyto druhy hledaly útočiště před vysokými teplotami panujícími v tehdejších tropických zónách.
Minulost může ukazovat budoucnost
„Ve spodním ordoviku v době intenzivního globálního oteplování živočichové skutečně žili v refugiích ve vysokých zeměpisných šířkách, aby unikli extrémním teplotám, které panovaly v rovníkových oblastech,“ konstatoval hlavní autor studie Farid Saleh.
| Refugium je v ekologii termín, který označuje místo sloužící jako útočiště pro různé reliktní rostlinné a živočišné druhy v kulturní krajině, které byly v historii mnohem více rozšířeny v okolí. |
Podle dalšího člena mezinárodního výzkumného týmu Jonathana Antcliffa nám vzdálená minulost vlastně „dává nahlédnout do naší možné blízké budoucnosti“, jak prohlásil s odkazem na současné klimatické změny.
Nový objev byl minulý týden publikován v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.
Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp na Berounsku
Mimořádný nález. Vědci objevili na Karlovarsku čelist neznámé pravěké šelmy
