Hlavní obsah

Milník v tuzemské astronomii. Češi se zapojují do vývoje nejdokonalejšího přístroje na výzkum kosmu

Novinky,

Česká astronomie a kosmická fyzika zažívají velmi důležitý milník. Češi se totiž nedávno zapojili do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Evropská družice Athena s ním sice bude do kosmu startovat až roku 2031, ale už nyní se vše chystá, jak informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Foto: ESA

Připravovaná rentgenová družice Athena

Článek

Jde o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) Athena.

Tento přístroj právě prošel hodnocením ze strany ESA ohledně jeho připravenosti splnit ambiciózní vědecké cíle mise, která bude zkoumat horký a energetický vesmír – tedy svět černých děr, kup galaxií a vybuchujících hvězd.

Družice bude rentgenovou observatoří, která má obrovský potenciál významných objevů a bude jedním z pilířů astronomického výzkumu po roce 2030.
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR

Athena si klade za cíl pochopit, jak vznikly rozsáhlé struktury hmoty, které pozorujeme v kosmu, i jak se zformovaly černé díry v centrech galaxií. Kromě hlavních vědeckých otázek má představovat i nástroj pro výzkum celé škály astronomických objektů v rentgenové oblasti. Přispěje též k pochopení jevů odehrávajících se v atmosférách a magnetosférách planet sluneční soustavy.

„Bude rentgenovou observatoří, která má obrovský potenciál významných objevů a bude jedním z pilířů astronomického výzkumu po roce 2030,“ poznamenal Suchan.

Mimořádně citlivé teplotní senzory

Její hlavní přístroj X-IFU je revoluční díky nové technologii takzvané rentgenové mikrokalorimetrii. Jádrem přístroje bude soubor citlivých teplotních senzorů chlazených na 50 mK, tj. na pouhých pět setin stupně nad absolutní nulou (ta činí přesně −273,149 806 372 °C – pozn. red.).

Takto ochlazené detektory mají být schopné zaznamenat příchod každého rentgenového fotonu a přesně určit jeho energii. Díky tomu převýší X-IFU citlivost současných detektorů vice než 50krát, pokud vše bude fungovat.

Čeští vědci a technici budou k přístroji navrhovat a posléze vyrábět důležitou součást elektroniky jménem Remote Terminal Unit, která bude kontrolovat teplotu v přístroji a ovládat mechanické a elektronické součásti pro správnou práci přístroje.

Další český vesmírný příspěvek:
Český experiment pomůže s objevováním vesmíru

Tuzemský příspěvek je společným projektem Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, podporovaným programem Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo AV ČR a programem PRODEX, který řídí ministerstvo školství.

Díky tomu se Česká republika stala 13. zemí v mezinárodním konsorciu vedeném Francií. Českým odborníkům to podle Suchana umožní podílet se na vědecké přípravě mise i na zpracování prvních měření, která přístroj pořídí po svém vypuštění plánovaném v roce 2031.

Související články

Výběr článků

Načítám