Článek
„Dokument ukazuje, že dominikáni považovali Pola za významnou osobu pro jejich konvent, což bylo u klášterů té doby dosti výjimečné,“ řekl profesor Antonio Montefusco z benátské univerzity Ca’ Foscari, který dohlížel na projekt, jenž se zaobírá dominikánskou listinou.
Byla to až latinská verze Milionu, která se skutečně stala bestsellerem.
Středověký pergamen vznikl v benátském dominikánském klášteře svatého Jana a Pavla, nedaleko místa, kde Marco Polo žil od propuštění z janovského vězení až do smrti. Listina potvrzuje, že dominikáni přijali peníze, které jim ve své poslední vůli odkázal benátský šlechtic Giovanni dalle Boccole.
Uvedení Marca Pola jako jediného necírkevního svědka na listině ukazuje, že ho s klášterem pojily mimořádně úzké vztahy. Dokládá to ještě jeden detail: řadoví bratři Benvenuto a Centorio, kteří rovněž dosvědčili platnost listiny o přijetí daru dalle Boccoleho, nechybějí ani v Polově poslední vůli.
Mezi oběma listinami leží patrně jen krátký časový interval: slavný benátský kupec zemřel jen asi rok poté, co se objevil jako svědek na listině dominikánů.
Urychlovač přečte svitky od Vesuvu
Tou dobou uplynulo už téměř čtvrt století od dob, kdy Marco Polo seděl jako válečný zajatec v janovském vězení. V něm vyprávěl spoluvězni, autorovi milostných romancí Rustichellovi da Pisa, o skvělém a bohatém východě Eurasie, kde jako kupec strávil téměř 25 let.
Rustichello jeho vyprávění zapsal, a tak vznikla první varianta slavné knihy. Jejímu rozšíření ale bránila banální překážka: použitý jazyk. Rustichello psal knihu směsicí francouzštiny a italštiny. Když se Polo vrátil do Benátek, ještě rukopis upravoval.
Jako editoři
Dál už nastupují hypotézy, které nyní oživil nález středověké listiny. Upravená kniha se snad dostala do rukou dominikánů, pro něž to byl cenný zdroj informací o cestách po východě Eurasie i o náboženských postojích tamních lidí.
Dominikáni nebyli ve středověku známi jen jako pronásledovatelé kacířů, nýbrž i jako řád stavící na studiu a poznání.
Protože ale příslušníci řádu nerozuměli použitému jazyku, postarali se o překlad revidovaného díla do latiny, v té době vskutku mezinárodního jazyka vzdělanců. První překlad je však prý neuspokojil, a tak vznikl ještě jeden, popisnější a „zmoralizovaný“, jak soudí profesor Montefusco. Mniši zafungovali jako dnešní editoři, kteří nabídnuté rukopisy upravují.
Život dobrodruha
Marco Polo se narodil v roce 1254 v Benátkách.
Na cesty po tehdy neznámé Asii vyrazil ve věku sedmnácti let.
Cestováním po exotických krajích strávil skoro čtvrt století, dobu mezi lety 1271 a 1295.
Řadu let prožil v říší mongolského chána Kublaje (dnešní Čína a okolí).
Po návratu do Benátek se zapojil do války s Janovem.
Roku 1296 byl zajat asi u břehů dnešního Turecka a ve vězení strávil tři roky.
Po propuštění se v Benátkách oženil, věnoval se rodině, obchodu a zjevně také církvi.
V roce 1323 byl už upoután na lůžko, zemřel 8. nebo 9. ledna 1324.
Zredigovaný latinský rukopis pak slavil úspěch po celé Evropě. „Latinská verze, která vznikla v klášteře, se opírala o text, který měl Marco Polo v Benátkách. Věříme, že ho přepracoval s pomocí dominikánů,“ tvrdí Montefusco, podle nějž „to byla až latinská verze, která se skutečně stala bestsellerem“. Do češtiny byl Milion přeložen roku 1400.