Článek
Na vysokých školách přibude podle úřadu v příštím roce asi 15 000 posluchačů, na provoz by školy měly dostat 19,2 miliardy korun. Předseda Rady vysokých škol Vladimír Haasz tvrdí, že jim budou chybět dokonce dvě miliardy. Rada je ve výpočtu propadu výdajů na jednoho studenta ještě pesimističtější, Haasz ČTK už ve středu řekl, že by mohl dosáhnout až 15 procent.
Kapacity škol se v posledních letech rozšířily. Už letos jim proto hrozilo, že nebudou mít dostatek financí na přírůstek počtu studentů, který v tomto akademickém roce činil asi 20 000. Nakonec jim loni v září vláda přidala jednu miliardu, výdaje na jednoho studenta přesto klesly, pouze však o necelé procento.
V předchozích letech přitom výdaje stále stoupaly. V roce 2006 vzrostly téměř o osm procent, školy tak měly na jednoho studenta skoro 73 000 korun. Nejvíce v posledních sedmi letech stouply v roce 2002, nárůst činil téměř 17 procent.
Školství je podfinancované
Podle odborníků je české vysoké školství dlouhodobě podfinancované. I kdyby školy dostaly dvě miliardy navíc, pokryjí údajně jen základní výdaje, ale prostředky na rozvoj stejně nezbudou.
Zástupce ředitele odboru vysokých škol ministerstva Josef Beneš tvrdí, že výdaje na jednoho studenta v České republice jsou pouze třetinové, nebo dokonce pětinové v porovnání s některými evropskými zeměmi. "A teď nemluvím o těch nejvyspělejších," dodal Beneš.
Česko má přitom velmi málo vysokoškolsky vzdělaných lidí. Diplomem se může pochlubit pouze každý osmý obyvatel, zatímco průměrný podíl činí v zemích OECD 25 procent. Zájem o studium ale roste. "Před třemi roky bylo 130.000 uchazečů, v dalším roce 131 000 a v minulém roce 137 000," řekl Beneš.
Podle ministerstva nelze financovat nárůst studentů ani z prostředků Evropské unie, ani přesunout finance z jiných položek školského rozpočtu. Částečně by mohl pomoci systém takzvaného odloženého školného, který se připravuje. Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) si však myslí, že nebude dostatečným zdrojem.