Miliardáři řeší úprk z planety

Už teď se podle listu spekuluje, že posedlost vesmírnými cestami, projevovaná miliardáři jako Elon Musk či Jeff Be­zos, není jen obyčejným vyváděním lidí, kteří už nevědí, co by. Třeba v tom vidí i záchranný člun pro únik z umírající Země, spekuluje Daily Star.

Ale i respektovaný deník The New York Times (NYT) přišel už předloni s článkem Bohatí plánují opuštění této nešťastné planety. Představil v něm Michaela Suffrediniho, který chce vybudovat na oběžné dráze „luxusní“ vesmírnou stanici Axiom, kde by zbohatlíci mohli trávit dovolenou za nějakých 55 milionů dolarů.

Nyní americká vesmírná agentura NASA oznámila, že Suffrediniho firmu vybrala, aby připojila k Mezinárodní kosmické stanici první komerční modul, a otevřela tak ISS pro další obchodní aktivity v budoucnosti. To by mohl být první krok k realizaci plánů na dlouhodobý pobyt vybraných lidí v kosmu.

Možná tak Suffredini dostane první hosty do kosmu už za dva roky, jak si to podle NYT plánoval.

Elon Musk se nijak netají záměrem vybudovat trvalou kosmickou základnu na Marsu. „V minulém století jsme zažili dvě mohutné světové války či tři, pokud počítáme i studenou válku. Myslím, že je nepravděpodobné, že už nikdy nebudeme mít další světovou válku,“ tvrdí.

Základna na Marsu by zajistila přežití (vybraného) lidstva, kdyby došlo k nejhoršímu.

Podle amerického mediálního teoretika Douglase Rushkoffa by ovšem Muskova kolonie na Marsu nezajišťovala „ani tak přežití lidstva jako spíše záchranný člun pro elitu“.

Mars je ovšem přece jen příliš daleko a nikdo neví, zda k němu lidé mohou při nynějším stavu techniky dorazit bez poškození zdraví. Měsíc je daleko blíže.

„Z technického hlediska máme k návratu na Měsíc blíž než kdykoli dříve, tentokrát s moderními systémy, které nám umožní zůstat tam déle než kdykoli dříve,“ soudí Cheryl Warnerová z NASA.

Rusko chce podle webu theweek.co.uk už před rokem 2030 vybudovat měsíční hotel, pro nějž bude energii zajišťovat jaderný reaktor. Příjmy z lunárního hotelu mají zajistit dostatek peněz pro základnu, kterou tam chtějí Rusové vybudovat a provozovat s pomocí těžkých nosných raket Jenisej. Základnu chtějí zakopat několik desítek metrů pod povrch, aby byla chráněna před radiací i před teplotními extrémy na povrchu luny.

Podle Marka Hempsella, člena Britské meziplanetární společnosti, představuje jedinou překážkou pro ustavení trvalého osídlení mimo Zemi nalezení náhrady za někdejší americké raketoplány.

„Klíčovým zůstává opakovaná použitelnost,“ zdůraznil a připomněl, že na to se zaměřuje Muskův SpaceX i Blue Origin majitele Amazonu Jeffa Bezose. „Nicméně i oni chodí kolem tohoto problému spíše po špičkách. Přístupy, které volí, mohly stačit tak před třiceti nebo čtyřiceti lety,“ soudí Hempsell.

Technické problémy usídlení mimo Zemi, jako je zajištění potravin či kyslíku, jsou podle něj mnohem snáze zvládnutelné, než si lidé myslí. „Méně jistý je ale dopad dlouhodobých účinků nízké přitažlivosti na lidské tělo ať už na Měsíci, či na Marsu,“ připomněl Brit.