Hlavní obsah

Míčové hry s mrtvými vládci? Krypta odhaluje pohřební rituály Mayů

Mexičtí archeologové objevili kryptu z předkolumbovského období, informovala v srpnu agentura Reuters. Pyramidy dávného mayského města Toniná se tyčí vysoko nad džunglí na jihovýchodě Mexika. Hluboko pod hlavní pyramidou se nachází zapomenutá krypta, které vrhá možné nové světlo na posmrtné obřady této civilizace.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Krypta odhalená v Mexiku vrhá světlo na pohřební rituály MayůVideo: Reuters

Článek

Různá rituální sportovní utkání tvořila důležitou součást života Mayů. Nové nálezy naznačují, že do nich zapojovali dokonce i své vládce, a to posmrtně, v podobě míčů. Proměnili tak Mayové své mrtvé na míče používané ke sportovnímu klání?

Nalezená krypta, která pravděpodobně poskytuje odpovědi, leží hluboko v pyramidách města Toniná a byla podle vědců zřejmě postavena mezi 7. a 8. stoletím.

Při vykopávkách chrámového komplexu Toniná v jižním Mexiku objevili archeologové na 400 uren obsahujících směs lidského popela, kaučuku, uhlí a kořenů rostlin. Urny byly vypátrány pohřbené asi osm metrů pod Chrámem slunce v kryptě, která byla podle týmu výzkumníků vyhrazena pro rituální proměnu zemřelých vládců.

Se suchem v Peru pomáhají bájní Inkové

Věda a školy

Nálezy podporují hypotézu archeologa Juana Yadeuna Angula z mexického Národního institutu antropologie a historie (INAH), že ostatky tehdejších důležitých osobností byly použity k výrobě míčů pro sport.

„Po porovnání nálezu s písemnými zprávami o mayském nalezišti se zdá, že zpopelněné ostatky se skutečně používaly k výrobě gumových míčů pro rituální hry,“ popisují dále zástupci INAH.

Mayové tím pádem podle nových důkazů přišli s řešením problému, co si počít s vládci po jejich smrti. Badatelé připomínají např. staré Egypťany, kteří se snažili těla zemřelých dále uchovat. Mnoho civilizací tedy pro své vládce stavělo nákladné hrobky, které ovšem hojně lákaly vykradače hrobů či nepřátele.

Hřiště na tlachtli

Ale Mayové zřejmě vládce proměňovali na míč na hru zvanou „tlachtli“. Míčová hra, která vlastně sloužila i jako náboženský rituál, se považuje za jeden z nejstarších kolektivních sportů a dodnes se hraje v domorodých komunitách v některých částech Střední Ameriky.

Samotné místo Toniná pochází z klasického mayského období v letech 500 až 687 n. l. a nachází se tam právě zahloubené hřiště, kde se tlachtli kdysi hrálo.

Pod domem v Limě objevili hrobku z éry Inků

Věda a školy

Hypotéza se do značné míry opírá o vzkazy vyryté na třech bodovacích obručích, které vymezují hranice hřiště. Podle nich byli tři starověcí hodnostáři převezeni do „jeskyně mrtvých“, tj. do popisované krypty, kde podstoupili 260denní proces „transmutace“.

„Naše zjištění naznačují, že se tito lidé o těch 260 dní později ‚vrátili k životu'. Doslova ‚vyšli z jeskyně smrti',“ cituje Reuters Yadeuna Angula.

Wak Chan Káhk’, Aj Kololte’ a Káwiil Kaan

Konkrétně jsou na rytinách podle webu IFLScience identifikováni Wak Chan Káhk’, který zemřel 1. září 775, Aj Kololte’, který zahynul 1. dubna 776, a žena jménem Káwiil Kaan, která zemřela v roce 722. Podle INAH se síra z popela oněch tří panovníků pravděpodobně používala k vulkanizaci pryže, z níž se vyráběly zmíněné míče.

V Egyptě odhalili 250 malovaných sarkofágů

Věda a školy

„Je pozoruhodné, že se Mayové snažili přeměnit mrtvá těla svých vládců v živou sílu – v něco, co by povzbuzovalo lid,“ poznamenal Yadeun Angulo.

„Máme důkazy, že byla zapracována do míčů. V klasickém období byly míče obrovské,“ dodal odborník na závěr.

Skepse některých vědců

Podle serveru Live Science ovšem ne všichni experti s příslušnou teorií souhlasí. Někteří jsou pak „opatrně optimističtí” – podle nich by tvrzení naznačující, že k výrobě gumových míčů byl použit lidský popel, opravdu nakonec mohlo být přesné.

„Určitě je pravděpodobné, že lidské ostatky byly v těchto míčích či míčcích obsaženy,” reagoval William Duncan, profesor biologické antropologie na americké East Tennessee State University.

Zmínil, že „lidské pozůstatky byly používány v neuvěřitelně široké škále kontextů a praktik starých Mayů”.

Také podle antropologa Gabriela Wrobela z Michiganské státní univerzity je takováto praxe asi v souladu se složitými a často zdlouhavými zádušními rituály Mayů, které byly dosud zdokumentovány.

Nicméně i kdyby byly k výrobě použity lidské ostatky, „je velmi nepravděpodobné, že by to byly ostatky přímo vládců samy o sobě”, je přesvědčen James Fitzsimmons, profesor antropologie na Middlebury College ve Vermontu. Podle něj by byly pravděpodobnější ostatky válečných zajatců.

Na jihu Mexika objevili archeologové nejstarší a největší mayskou stavbu

Věda a školy

Jiní vyjádřili silné pochybnosti o nálezech. „Když se podívám na informace, které jsem našla, nejsou předloženy žádné skutečné důkazy o tom, že gumové koule byly vyrobeny tak, aby obsahovaly zpopelněné ostatky mayských vládců,” řekla Susan Gillespieová, profesorka antropologie na Floridské univerzitě.

I ti optimističtí vědci by nicméně rádi měli více informací. Další si raději počkají na zveřejnění odborné vědecké zprávy. Pozornost však objev rozhodně vzbudil.

Výběr článků

Načítám