Článek
Stratotyp u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony let, oznámil Geologický ústav AV ČR ve středeční tiskové zprávě.
- Silur: Silur je prvohorní útvar v nadloží ordoviku a v podloží devonu.
- Aeron: Dílčí část tzv. llandovery, což je v geologii nejspodnější oddělení silurského útvaru. Období llandovery (či též llandover) započalo před 443,8 miliony let a skončilo před asi 433,4 miliony let.
Nejstarší výskyt zkamenělin graptolita druhu Demirastrites triangulatus (na snímku výše) nyní podle tuzemských vědců určuje spodní hranici - tj. začátek - geologického období stupně aeron v Hlásné Třebani i ve všech dalších stejně starých vrstvách na celém světě. Graptoliti jsou vyhynulí mořští polostrunatci.
Potvrzení celosvětového významu Barrandienu
„Současný úspěch je potvrzením celosvětového významu geologické oblasti Barrandienu, jmenovitě zejména oblasti mezi Prahou a Berounem. Zároveň je i mezinárodním uznáním vysoké úrovně výzkumu geologů a paleontologů Geologického ústavu AV ČR této lokality ve spolupráci s pracovníky České geologické služby a dalších institucí,“ konstatoval Petr Štorch z geologického ústavu.
Mimořádný nález. Vědci objevili na Karlovarsku čelist neznámé pravěké šelmy
V neposlední řadě má podle něj nový stratotyp podpořit i zájem o spolupráci u zahraničních badatelů a institucí. „Prakticky je možné naše výsledky uplatnit při geologickém průzkumu a dokumentaci velkých liniových staveb, jako jsou třeba železniční a silniční tunely,“ pokračoval.
„V paleozoických uloženinách Barrandienu je to již čtvrtý mezinárodní stratotyp. Prvním byla v roce 1972 hranice silur–devon na Klonku u Suchomast,“ doplnil Štorch.
- Paleozoikum: Paleozoikum, česky prvohory, je nejstarší ze tří geologických ér fanerozoika, nejmladšího věku Země. Podle současného datování tato éra zahrnuje období před 541 až 252 miliony let.
Obecně platí, že vědci, kteří zkoumají dávnou minulost planety, rozdělili celou historii Země do kratších úseků, které nesou jména jako silur, devon, perm či jura. Ty pak člení ještě na kratší úseky, přičemž málokterý z nich je delší než pět milionů let.
Díky tomu např. lze v celosvětovém měřítku studovat, jak vypadaly dávné ekosystémy, porovnávat změny v biodiverzitě nebo rekonstruovat průběh klimatických změn a velkých vymírání.
Kosti z německé jeskyně přepisují ranou historii Homo sapiens v Evropě
Vzhledem k definovaným stratotypům tak výzkumníci vždy vědí, že porovnávají stejně staré geologické vrstvy, druhy či prostředí. Pro takový úsek ale musí najít jeho vzor - tzv. standard - v realitě, podle kterého se povede spodní hranice a která bude právě platná po celém světě.
Výzkum mezinárodního týmu v lokalitě Barrandienu na Berounsku trval téměř 10 let a samotný třístupňový schvalovací proces skoro rok.
Na lovu trilobitů
