Článek
Návrh souvisí i s kritizovanou nízkou úrovní angličtiny u státních maturit. Přišel ze strany ředitelů škol a učitelů cizích jazyků, řekla Novinkám ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zkoušky však příliš nekorespondují s obsahem výuky na odborných školách.
Úroveň zkoušek se stanoví dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V současné době odpovídá státní maturita úrovni B1, tedy mírně pokročilý. Dle nové vyhlášky si studenti mohou vybrat i zkoušku na úrovni B2, například First Certificate in English (FCE). Složení této rozšířené zkoušky vyžaduje ovládání angličtiny na dostatečné úrovni v širším spektru situací zahrnujících studium, obchod a průmysl. Zkoušku uznává většina světových univerzit i zaměstnavatelů.
„Mezinárodní jazykové certifikáty jsou součástí závěrečné středoškolské zkoušky i ve vzdělávacích systémech jiných zemí,“ dodala ministryně Valachová. Pro rok 2016 se počítá s jarním a podzimním zkušebním obdobím.
Z pohledu studentů, kteří již odpovídající jazykovou zkouškou mají či se na ni chystají, jde o výhodný krok. Podle Dany Štefkové, metodičky a jednatelky Jazykové školy The Cambridge Centre v Českých Budějovicích, takto mohou jazykovky pomoci studentům k tomu, aby si dopředu obstarali potřebný mezinárodní certifikát z daného jazyka a měli o jednu starost k maturitě méně.
„V podstatě se děje už teď, že si studenti dělali B1 a B2 mezinárodní zkoušky paralelně k maturitě,“ vysvětluje Dana Štefková. „Je tedy dobré, že toto jejich studium už nebude něco navíc, ale zúročí se jako součást maturity. Studenti budou zároveň motivováni si potřebné certifikáty na úrovni B1 a B2 udělat už na střední škole, teď to často odkládali až na vysoké školy. Vycházím i z toho, že stejný model funguje na Slovensku už tři roky.
Jedinou nevýhodou je, že mezinárodní zkoušky jsou na rozdíl od maturity zpoplatněny, takže by bylo třeba dořešit vše tak, aby se zkoušky dělaly v rámci škol.“ Zmiňovaný certifikát FCE stojí přibližně 4500 Kč.
| Názor ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) |
|---|
| Nebude pro středoškolské učitele demotivující, že se dlouho školili na zkoušení u maturity z jazyka, které si však mnoho studentů nyní nahradí oním certifikátem? |
| Podle mého názoru motivace učitelů připravovat žáky v jazykovém vzdělávání vedoucím k mezinárodním certifikátům naopak vzroste. Certifikáty jsou žákům bonifikovány na vysokých školách i u zaměstnavatelů. Povinná zkouška z cizího jazyka u státní maturity na úrovni B1 je plánována v právě schvalované novele školského zákona pro úplně všechny žáky od školního roku 2020/2021. Možnost uznání zkoušky je zakotvena v profilové části maturitní zkoušky, která je plně v kompetenci ředitele školy. |
| Nehrozí negativní reakce, když si to někdo může vyložit tak, že část maturity bude zpoplatněna? |
| Rozhodně ne. Je na svobodné vůli žáka, zda podá žádost řediteli školy o uznání mezinárodní jazykové zkoušky v rámci profilové části maturitní zkoušky. Pokud ředitel školy vypíše jako třetí povinnou zkoušku v profilové části cizí jazyk, může žák tuto zkoušku skládat běžným školním způsobem. |
Očekávaný krok, který by neměl maturity narušit
Pozitivně se k certifikátům staví i mnohé střední školy, zejména gymnázia, kterých se případné uznání jazykových zkoušek týká nejvíce. Většinou jsou tam totiž nespokojeni s nízkou úrovní společné části maturitní zkoušky.
„Učím na gymnáziu, tedy level našich studentů je mnohem vyšší,“ tvrdí Hana Marešová, učitelka angličtiny z pražského Křesťanského gymnázia. „Kdo si udělá FCE, měl by mít plně nahrazenou maturitu z angličtiny.“
Jelikož je navíc mezinárodní zkouška věcí dobrovolnou, minimálně v následujících pěti letech neočekává, že by ji skládalo velké množství studentů. Dopad vyhlášky bude tedy minimální a neměl by narušit celkový chod maturit.
Pokud by ředitel školy uznal místo vhodně koncipované profilové části maturitní zkoušky certifikát, v němž se daná odbornost ani náznakem netestuje, postupuje proti zásadě rovnosti, neboť nevyžaduje od žáků v rámci stejné zkoušky stejné znalosti.
Ředitel pražského Gymnázia Nad Alejí Jiří Benda přiznal, že patřil k těm, kteří po uznávání zkoušek z profilové části dlouho volali. „Pro naši školu to znamená, že z 90 studentů maturitních ročníků budou podle průzkumu jen dva skládat maturitní zkoušku z jazyka ve společné části. Zkouška z jazyka je na našem gymnáziu v profilové části povinná.“
Benda se domnívá, že pro studenty je získání mezinárodně uznávaného certifikátu důležitější než složení maturitní zkoušky. „I kdyby byla sebevíc náročná, nemůže mít mezinárodní a objektivní platnost,“ myslí si. Skutečnost, že studenti certifikát mohou a nemusí předložit, je podle něj vyhovující.
Ředitelka Obchodní akademie, Střední odborné školy a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky z Hradce Králové Jana Vitvarová považuje možnost nahradit jednu profilovou zkoušku maturity mezinárodní zkouškou z jazyka za kvalitní způsob, jak si maturitu rozložit do více termínů.
„Už nyní žákům přímo v naší jazykové škole umožňujeme složit státní jazykovou zkoušku,“ říká Jana Vitvarová. Upozorňuje ale na jedno pravidlo: „Tímto způsobem se však vyhnou maturitní zkoušce z jazyka jen ti, kteří si ve společné části maturitních zkoušek vybrali matematiku. Nová vyhláška mluví o tom, že zkoušku z cizího jazyka v profilové části maturity může nahradit jiný druh jazykové zkoušky. Na státní maturitě se z pohledu volby mezi matematikou a jazykem nic nemění.“
Proč brát škole šanci studenty zkoušet?
Kolegyně Hany Marešové z Křesťanského gymnázia Markéta Přádná vysvětluje, jak to na tamní škole vyřešili s němčinou. Letos tam poprvé budou studenti skládat mezinárodní zkoušku z němčiny Deutsches Sprachdiplom II na pokročilé jazykové úrovni.
„Na tuto zkoušku se připravují žáci dobrovolně už od sekundy. Jde o program podporovaný německou vládou. Máme na to rodilého mluvčího, který je do výše německého platu doplácen z Německa. Zkoušku zájemci skládají v oktávě v prosinci nebo lednu, je pro studenty zdarma. Vyžaduje to ale disciplínu, protože ne každému se tak dlouhodobý program v podobě hodin němčiny navíc chce absolvovat. Proto vítáme možnost uznat tuto zkoušku jako profilovou část maturitní zkoušky.“
Plošné nahrazení maturitní zkoušky z cizích jazyků těmito zkouškami by nepodpořila, pokud by se o tom někdy uvažovalo. „Naše německá zkouška je sice pro naše studenty zadarmo, ale proč brát škole šanci studenty zkoušet?“ táže se Přádná. „Máme proškolené učitele, pro některé děti ze sociálně slabších rodin je placená zkouška nemožná. Ale jako možnost náhrady a uznání zkouškou profilovou, v tom problém nevidím.“
Nezohledňování odbornosti dané školy
Jako nesystémový krok hodnotí nahrazení profilové zkoušky certifikátem Jan Netolička, ředitel ostravského Wichterlova gymnázia. Je podle něj v rozporu s koncepcí maturitní zkoušky z cizího jazyka.
Mezinárodně uznávaných certifikátů se vyskytuje celá škála, musel by se vybrat jen jeden, u kterého by jeho splnění automaticky znamenalo zdolání části maturity.
Logickým krokem by prý bylo nahrazení společné části maturitní zkoušky certifikátem na stejné úrovni.
„Principem profilové části maturitní zkoušky je to, že si daná škola může nastavit požadavky na žáky dle svého zaměření. Podle této logiky mají zdravotnické školy možnost od žáků při zkoušce z cizího jazyka vyžadovat znalost zdravotnické terminologie, hotelové školy znalost jazyka z oblasti gastronomie a gymnázia znalost reálií, historie a literatury.“
Tlak na ředitele
„Pokud by ředitel uznal místo takto vhodně koncipované profilové části maturitní zkoušky certifikát, v němž se daná odbornost ani náznakem netestuje, postupuje v mých očích proti zásadě rovnosti, neboť nevyžaduje od žáků v rámci stejné zkoušky stejné znalosti,“ tvrdí Netolička.
Také podle něj hrozí, že se najednou ocitnou pod tlakem žáků, kteří budou jen těžko chápat, proč jim nechce uznat certifikát, když mu to zákon umožňuje.
Ingrid Valčeková, učitelka angličtiny na Klasickém Masarykově gymnáziu v Říčanech, Novinkám prozradila, že u nich by to znamenalo, že by studenti s příslušným certifikátem nemuseli mít znalosti z literatury a reálií, které jejich profilovka vyžaduje. „Stačily by jim základní znalosti, protože u státní maturity mluví studenti na toto téma pouze pět minut oproti 15 u profilovky.”
„Rozhodně si nemyslím, že by bylo rozumné umožnit nahrazení profilové zkoušky, která je na každé střední škole dle zaměření odborně laděná, libovolnou mezinárodně uznávanou zkouškou. A pokud by se měla maturita nahrazovat nějakou mezinárodně uznávanou zkouškou, měla by to být státní maturita, nikoli profilová,“ říká Valčeková.
Nekoncepčnost
Dana Štefková z českobudějovické jazykové školy se domnívá, že vyhláška je krok správným směrem, ale zatím není vše dotažené tak, aby mezinárodní certifikáty maturitu plně nahradily. „Myslím, že vymýšlení a realizování paralelní státní zkoušky k něčemu, co už mnoho let ke spokojenosti všech funguje, je zbytečně vynaložené úsilí a náklady daňových poplatníků."
Štefková souhlasí, že profilové části maturity smysl mají. „Ale na druhou stranu by se to dalo udělat i tak, aby studenti odbornou část jazykové zkoušky zvládli v rámci ústní maturity na škole. Některé z těch mezinárodních zkoušek sice odborné jsou, ale je to spíš výjimka. V drtivé většině jde buď o akademickou zkoušku, nebo obchodní jazyk,“ pokračuje.
Na celé problematice ji mrzí především typická absence dlouhodobého konceptu. „Místo toho, aby se výše zmíněné nedostatky vyhlášky předem vyřešily a náhrada jazykové části maturity mezinárodním certifikátem měla jasný a pro všechny výhodný rámec, je současná podoba vyhlášky výhodná pouze pro studenty gymnázií. Ostatní studenti středních škol tuto možnost mít nebudou, čímž bude efekt této změny jen minimální,“ dodává Dana Štefková.
„Rozhodně bychom měli mít pořádnou maturitu,“ říká i Alena Prošková z kabinetu jazykové přípravy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ta nižší, která teď zůstala i pro gymnázia, je opravdu lehká.“
Středoškolské studium by podle ní mělo být zakončeno jednotnou a pro všechny porovnatelnou státní zkouškou. Výrazně by to zjednodušilo přijímací řízení VŠ – jednotlivé obory by měly jasně dané podmínky. To potvrzují i slova Dany Štefkové: „Praxe směřuje k tomu, že by angličtina měla být u maturity povinná, a to na úrovni B2. Ten, kdo pokračuje na VŠ, má velkou šanci, že některé z přednášek budou v angličtině, což při úrovni B1 nemohou studenti stíhat.“
Některé vysoké školy uznávají mezinárodní certifikáty už teď. „Daleko přehlednější by bylo zavedení vyššího stupně státní maturitní zkoušky, která by se dala uznávat místo přijímaček,“ sdělila Novinkám Alena Prošková.
Hana Marešová dokonce považuje nynější systém za výsměch gymnaziálním studentům, především v osmiletém cyklu. „Pro studenty, kteří se jazyku věnují minimálně čtyřikrát týdně osm let, je zkouška opravdu velmi snadná, navíc nemá žádnou váhu pro studium na VŠ nebo v zahraničí, tedy pro studenty v posledním ročníku je motivace k dalšímu učení slabá.“
Angličtinářka Valčeková připravuje studenty na maturitu už pátý rok. „První a druhý rok od spuštění si studenti mohli vybrat buď vyšší B2 úroveň, nebo nižší B1 úroveň. Třetí rok CERMAT zjednodušil celý proces tak, že nabídl pro všechna gymnázia, střední školy a učiliště s maturitou pouze nižší B1 úroveň. Tím tuto zkoušku pro gymnázia výrazně degradoval, neboť někteří studenti gymnázií zvládnou nižší úroveň levou zadní už v kvintě, sextě, někdy dokonce i dříve. Navíc mnoho vysokých škol vyžaduje přijímací zkoušky na úrovni minimálně B2.“
Certifikát ano, ale jen jeden
Celou problematiku výstižně shrnuje mínění Markéty Horákové, lektorky angličtiny na jazykové škole EDU4U v Mladé Boleslavi:
Maturita má dvě části:
- společnou (státní), tj. čeština pro všechny povinně a další předmět výběrem mezi matematikou nebo cizím jazykem
- profilovou (školní neboli odbornou), tj. škola podle oboru určí, z čeho se může maturovat
„Mezinárodně uznávaných certifikátů se vyskytuje celá škála, musel by se vybrat jen jeden, u kterého by jeho splnění automaticky znamenalo zdolání části maturity. Rozhodně bych tedy zachovala myšlenku rovného zkoušení. Osobně bych se přikláněla k úrovni B2. Ze své pozice bych byla jednoznačně pro tuto změnu, neboť současná úroveň maturity z anglického jazyka je žalostná. Možná by pak maturitní zkouška opět získala svou hodnotu.“
