Článek
Neinvazivní, efektivní, jednoduchá a bez vedlejších účinků. Tak by se daly krátce shrnout výhody technologie, se kterou přišla česká start-upová společnost Stimvia (dříve Tesla Medical). Zaměřuje se na léčbu chronických nemocí, které vznikají narušením komunikace mezi centrální nervovou soustavou a určitým orgánem.
A právě toto narušení se snaží „opravit“. Navázali na předchozí práci výzkumníků z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem více než osmileté práce je řešení, které dokáže ulevit pacientům pomocí takzvané neuromodulace.
Co je neuromodulace
Jedná se o změnu (modulaci) nervové aktivity dodáním elektrických nebo farmaceutických látek přímo do cílové oblasti.
S podobným principem pracuje řada společností po celém světě, českým vědcům ze Stimvie se ale v klinických studiích zatím podařilo dojít nejdál.
Vzorky mozkových tkání mohou pomoci s výrobou léků na neurodegenerativní onemocnění
Dráždění mozku
„Jako první na světě jsme prokázali, že na rozdíl od placeba a jiných konkurenčních metod a neinvazivních technologií jsme schopni stimulovat hluboké struktury mozku, které kontrolují a řídí činnost orgánů v těle pacientů,“ říká zakladatel a ředitel společnosti Lukáš Doskočil.
Vysvětlit princip metody podle něj není jednoduché, na webových stránkách společnosti se o to pokoušejí takto: „Díky přesně mířené elektrické stimulaci je možné aktivovat ta centra mozku, která jsou v útlumu, případně utlumit činnost oblastí, které vykazují aktivity příliš mnoho, a tím opět nastolit rovnováhu.“
Stres z ekonomické krize může vést až k selhání srdce
Tedy něco jako řízený vnitřní „hacking“. Potřeba je k němu jen nevelký přístroj propojený se speciálně navrženými elektrodami. Pacienti za ním nutně nemusí cestovat do ordinace či nemocnice, můžou ho používat v pohodlí domova. V prostorách společnosti v Pardubicích nám přístroj jménem Uris ukazuje ředitel Doskočil a s jeho kolegyní připojují i praktickou ukázku, jak funguje.
Přístroj Uris
- první klinicky testovaný neuromodulační přístroj
- aktivně stimuluje nervy a podporuje přirozenou biologickou reakci
- umožňuje léčbu přímo na míru
- výhodou je malé množství rizik a vedlejších příznaků
Doma na gauči u televize
Obsluhu přístroje zvládne pacient hravě sám, není potřeba asistence další osoby. Připojení elektrod, třeba do podkolenních jamek, zabere jen pár minut. Intenzivní terapie trvá půl hodiny - každý den po dobu až dvanácti týdnů. Během ní se pacient může třeba dívat v klidu na televizi.
„Vše je řízeno čistě přístrojem, pacient upravuje pouze intenzitu té samotné stimulace. Úkolem je dosáhnout motorické odezvy,“ popisuje Doskočil a ukazuje, jak jeho kolegyni připojené na aparát během terapie lehce cukají nohy. „Nemusíme stimulovat nadměrnou intenzitou, stačí nám, abychom vykonali pohyb, protože víme, že v ten okamžik dráždíme správný nerv a dosahujeme toho požadovaného efektu,“ dodává.
A představuje nám i další krabičku, kterou vyvinuli. Ta je o poznání menší - jde o další generaci přístroje, který bude pro pacienty ještě o něco praktičtější.
Zdravotní sestra Jan Vaněk: Pacienti si mě pletou s doktorem a neví, jak mě mají oslovovat
Třicet nemocí
A s jakými nemocemi dokáže pomoci? „Aktuálně jsme nejdál v léčbě hyperaktivního močového měchýře, který postihuje až 16 procent dospělé populace. Mezi nejčastější symptomy patří velmi silné a náhlé pocity nucení na močení, které pacient není schopen kontrolovat ani oddálit, takže někdy končí až inkontinencí, tedy únikem moči,“ zmiňuje Lukáš Doskočil.
„Výhledově se zaměřujeme i na léčbu syndromu neklidných nohou, což je druhá nejčastější příčina spánkových poruch,“ doplňuje. Jejich metoda by ale podle něj mohla být účinná až na třicet nemocí: od Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, přes problémy s erekcí či početím až po poruchy ADHD a deprese.
„V tuto chvíli máme odléčeno přes 200 pacientů, do klinického testování se jich zapojilo přes 150. V průběhu našich klinických studií jsme zjistili, že naše léčba funguje u 80 % pacientů,“ říká ředitel a dodává ještě jedno číslo: „U 77 procent pacientů léčebný efekt přetrvává až rok. Oproti tomu, když vysadíte léky, tak se symptomy znovu dostaví do druhého, třetího dne,“ vyzdvihuje další benefit řízené neuromodulace.
Vědci hlásí pokrok v léčbě alzheimera. Lék má však vedlejší účinky
Efekt hned napoprvé
Jednou z pacientek, které přístroj firmy Stimvia testovaly, je sedmatřicetiletá Veronika. Od osmnácti let trpí roztroušenou sklerózou, kterou doprovázejí třeba i problémy s hybností končetin.
„Při problémech s nohama došlo většinou i na inkontinenci anebo nemožnost se vyčůrat. Můj život se neustále točil kolem možnosti si kdykoli a kdekoli odskočit. V momentě, kdy se mi začalo chtít, už ale bylo téměř pozdě, a tak jsem radši ani nikam nechodila,“ popisuje paní Veronika, která žije v malé vesnici jižně od Prahy.
Lékař jí na její problémy předepsal léky, které ale měly spoustu vedlejších účinků. „Poté mi pan doktor nabídl neuromodulaci a vůbec jsem neváhala. Stimulaci jsem měla jednou týdně po dobu asi tří měsíců a efekt trvá i půl roku poté. Hned po první modulaci urgence ubyly. Mám pod kontrolou, kdy jít na záchod. Věnuji se i cvičení pánevního dna, spolu to funguje výborně,“ svěřuje se.
Zařízení má podle ní jen samé výhody. Nakonec ji ale přece jen napadne i jedna nevýhoda – omezená dostupnost. Technologie je stále ve fázi klinických testů.
Paměť se začíná zhoršovat ve 30 letech. Jak udržet mozek bystrý?
„Připravujeme ale pilotní program, ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami plánujeme v tomto roce spuštění komerčního provozu, tak aby byla metoda dostupná pro co nejširší část pacientů,“ vzkazuje nejen paní Veronice ředitel Doskočil.
„Primárně cílíme na to, aby byla léčba plně hrazená zdravotními pojišťovnami, a byla tak srovnatelná s běžně dostupnou farmakoterapií,“ uzavírá s tím, že velké plány mají i s expanzí do zahraničí, například USA.
Ocenění
Stimvia získala v minulém roce za svou metodu několik ocenění:
- cena Impact Stars v rámci soutěže Deloitte Fast 50
- titul Inovace roku 2022
- titul Vizionáři roku 2022