Měsíční modul firmy Astrobotic? Zatím ještě „žije“

„V současné době odhadujeme, že kosmické lodi zbývá pohonných látek asi na 48 hodin, což je oproti předchozímu dni výrazné zlepšení. Naše odhady očekávané životnosti se mění, protože rychlost úniku paliva se zpomalila více, než se očekávalo. S poklesem tlaku se čeká zpomalení rychlosti úniku, ale může dojít k určité změně (…), což ztěžuje předvídatelnost,“ napsala soukromá firma Astrobotic Technology v pátek 12. ledna kolem jedné hodiny ranní našeho času na síti X.

V daném příspěvku doplnila, že její modul Peregrine v tu chvíli operoval ve vesmíru tři a půl dne a nacházel se přibližně 362 tisíc kilometrů daleko, což je zhruba 94 procent průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) navíc také ve čtvrtek na svém webu zveřejnil některé předběžné vědecké práce mise:

„Dvě z nosných zařízení (na palubě modulu – pozn. red.), NSS a LETS, provádějí měření radiačního prostředí v meziplanetárním prostoru kolem Země a Měsíce. Tyto dva přístroje měří různé složky radiačního spektra, které poskytují pohledy na aktivitu galaktického kosmického záření a na kosmické počasí vyplývající ze sluneční aktivity. Tato data pomáhají charakterizovat meziplanetární radiační prostředí pro lidi a elektroniku.“

Po příjmu energie a telemetrie odeslal zprávu z vesmíru i užitečný náklad jménem Iris Rover, jak můžeme vidět výše na obrázku u příspěvku na síti X.

Modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology, který v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla raketa Vulcan Centaur skupiny United Launch Alliance (ULA), což je podnik společností Boeing a Lockheed Martin, každopádně nemá po technických potížích naději na měkké přistání na Měsíci. Původně měl lander dosednout na povrch Měsíce 23. února.

Peregrine v pondělí několik hodin po startu nejprve zaznamenal problém s orientací solárního panelu, který zajišťuje energii. Tyto potíže se sice podařilo vyřešit, misi mířící k Měsíci ovšem překazilo selhání pohonných systémů a ztráta „kritického množství“ paliva.

Společnost tento týden už zveřejnila i hypotézu ohledně toho, co mohlo danou anomálii v chodu modulu a následné problémy zapříčinit.

„Hypotéza společnosti Astrobotic o anomálii pohonu kosmické lodi Peregrine je taková, že ventil mezi tlakovou látkou helia a okysličovadlem se po aktivaci nepovedlo znovu utěsnit. To vedlo k návalu vysokotlakého helia, které zvýšilo tlak v nádrži okysličovadla za úroveň provozního limitu a následně nádrž roztrhlo,“ popisuje Astrobotic s tím, že jde stále jen o pracovní teorii a úplná zpráva se zevrubnou analýzou bude moci být vyhotovena až po konci mise.

Na palubě modulu jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru – při této misi jde o symbolické prvky DNA nebo popel několika desítek lidí, mj. tvůrce kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele, průkopníka a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka či trojici bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Záměr dopravit na Měsíc zpopelněné lidské pozůstatky vyvolal rozhořčení u původních amerických obyvatel z kmene Navaho, kteří to považují za znesvěcení posvátného místa.

Největším klientem této komerční mise je však NASA, která si u firmy Astrobotic objednala dopravení vědeckých přístrojů na měsíční povrch.