Článek
Tato „lunotřesení” měla sílu od dvou do pěti stupňů Richterovy škály.
Podle NASA se náš přirozený souputník zmenšuje, jak se jeho vnitřek ochlazuje, a vytváří tak vytlačováním částí křehké kůry nad okolní části specifické geologické formace, které se nazývají silové zlomy. Osm z 28 epicenter bylo zjištěno v okruhu 30 kilometrů od těchto zlomů.
Ztracený modul z Apolla 10 po 50 letech asi našli. Krouží kolem Slunce |
---|
Sonda na rudé planetě poprvé zaznamenala marsotřesení |
Rozbory rovněž ukázaly, že k šesti zemětřesením došlo v okamžiku, kdy byl Měsíc v takzvaném apogeu. To je nejvzdálenější bod od Země na jeho oběžné dráze. Jedná se navíc o dobu, při které gravitace naší planety na něj vyvíjí další tlak.
Vědci věří, že tlak, který vzniká při stlačování měsíční kůry globálními kontrakcemi a silami, pravděpodobně způsobuje, že zmíněné zlomy se posunou a vyvolají ony otřesy měsíčního povrchu.
Obecná poznámka k termínu „lunotřesení“ na webu Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR |
---|
V jedné ze zpráv bylo užito v souvislosti se záznamy seismografů termínu „lunotřesení“. Vhodnější je mluvit buď o „otřesech půdy na Měsíci“, nebo prostě o „zemětřesení na Měsíci“. V složeném podstatném jméně zemětřesení nepociťujeme význam „Země“ (planeta), nýbrž „země“ ve významu ‚půda‘. |
Může být stále tektonicky aktivní
Jiné důkazy o nedávné tektonické aktivitě na Měsíci zahrnují stopy na jeho povrchu od sesuvů půdy nebo uvolněných kamenů, které ještě nebyly „vymazány“ dopady mikrometeoroidů.
Nově publikovaný výzkum v odborném časopise Nature Geoscience každopádně zjistil, že Měsíc se mírně zmenšuje a může být stále tektonicky aktivní.