Měsíc byl zařazen na seznam ohrožených památek, důvodem je komercializace kosmických letů

Světový památkový fond je nezávislá organizace, která se věnuje ochraně vzácných památek na světě. WMF byl založen už v roce 1965, spolupracuje s místními komunitami v ohrožených místech a snaží se zachovat co nejvíce kulturního dědictví.

Podle deníku The Guardian se většina památek na seznamu nachází v oblastech, kde probíhají konflikty nebo jsou ohroženy důsledky klimatické krize.

Letošní výběr a první od roku 2022 zahrnuje jak starověké památky, tak modernistické stavby. Na seznam se dostala síť inckých stezek Qhapaq Ñan napříč jihoamerickými Andami, historické město Antakya v Turecku, které v roce 2023 zasáhlo ničivé zemětřesení, a poloostrov Noto v Japonsku, který byl rovněž poškozen zemětřesením.

Seznam ohroženého kulturního dědictví zahrnuje 29 zemí napříč pěti kontinenty a jeden vesmírný objekt.

Některé ohrožené památky se rozkládají na území více zemí, například síť inckých stezek se rozkládá na území Argentiny, Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru a Peru, uvádí server The Art Newspaper.

Podle WMF lidstvo vstupuje do nové éry prozkoumávání vesmíru, která se neobejde bez mezinárodní spolupráce a ochrany artefaktů po prvním přistání na Měsíci.

„Předměty jako kamera, která zachytila přistání na Měsíci v televizi, pamětní disk po astronautech Armstrongovi a Aldrinovi a stovky dalších předmětů, jsou symbolem tohoto dědictví. Zařazení Měsíce podtrhuje všeobecnou potřebu proaktivních a kooperativních strategií ochrany dědictví – ať už na Zemi, nebo mimo ni –, které odrážejí a chrání náš společný příběh,“ říká Bénédicte de Montlaurová, prezidentka a výkonná ředitelka WMF.

Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. V místě přistání, známém jako základna Tranquility, se nachází zhruba 106 artefaktů včetně přistávacího modulu, vědeckých přístrojů a dnes již ikonického otisku boty Neila Armstronga.

Na povrchu Měsíce se nachází 90 míst, která připomínají přítomnost lidstva na jeho povrchu. Vzhledem k tomu, že na Měsíci nefouká vítr a není tam tekoucí voda, jsou tato historická místa celkem dobře zachovalá.

Rychle se rozvíjející kosmický průmysl a komercializace kosmických letů sice otevírá novou éru průzkumu vesmíru, současně představuje nová rizika pro integritu historických míst.

Od 60. let na Měsíci úspěšně přistály posádky pouze z pěti zemí – USA, Číny, Indie, Japonska a SSSR. To by se ale v následující dekádě mělo změnit.

Na duben 2027 je plánována mise NASA Artemis III, tedy první pilotované přistání na Měsíci od roku 1972. Pokud bude mise úspěšná, očekává se nárůst cest na Měsíc, především těch financovaných soukromě.

Komerční společnost SpaceX založená miliardářem Elonem Muskem tuto středu vypustila k Měsíci dva lunární moduly. Tato mise by měla trvat rok a jejím cílem je přiblížit lidstvo k dlouhodobé přítomnosti na povrchu Měsíce. Právě nárůst misí na Měsíc je hlavním důvodem k obavám.

Návštěvy Měsíce, prodej suvenýrů a drancování v rámci budoucích misí a soukromých průzkumů by mohly poškodit artefakty a vymazat stopy, které na povrchu Měsíce zůstaly.

„Se vstupem do nové éry výzkumu vesmíru je vytvoření mezinárodních mechanismů na ochranu této kulturní krajiny klíčové. Ochrana lunárního dědictví zabrání škodám způsobeným zrychlujícími se soukromými a vládními aktivitami ve vesmíru a zajistí, že tyto artefakty přetrvají i pro budoucí generace,“ dodává Montlaurová.