Článek
„Fytonutrienty jsou látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách. Chrání je proti bakteriím, plísním, slunečnímu svitu či mrazu,“ řekl Novinkám vedoucí výzkumu Petr Sláma z agronomické fakulty.
Kromě toho, že fytonutrienty fungují jako ochránci rostlin, dokážou efektivně pomáhat také v tělech živočichů. Právě toho se nyní snaží vědci využít.
Výsledky jsou zatím slibné
V laboratořích se pokoušejí imunitním buňkám předkládat různé typy fytonutrientů a sledují, jak se těmto buňkám následně daří. A zdá se, že je to cesta správným směrem.
Vědci testují přidávání prášku z hmyzu do jídla. Uzeniny obsahující cvrčky si pochvalují
„První výsledky totiž ukazují, že některé látky opravdu dokážou životnost imunitních buněk prodloužit,“ zdůraznil Sláma.
Buňka v nanovláknové membráně. Z nanovláken lze tvořit tzv. lešení, tedy jakousi konstrukci umožňující pohyb buněk a jejich lepší činnost v laboratorních podmínkách.
Při výzkumu se vědci zaměřili na dvě rostlinné látky ze skupiny fytonutrientů, a to berberin, který je obsažen v keřích dřišťálu, a punicalagin, který se nachází v granátových jablkách. Obě látky výzkumníci zkoušejí aplikovat v různých koncentracích.
„U vysokých koncentrací punicalaginu se nám ukázalo, že imunitní buňky byly mnohem méně stresované. Viděli jsme velmi dobře ochranný účinek látky, protože život buněk byl delší,“ vysvětlil vědec.
Evropa už tolik nekvete, ukázala unikátní databáze rostlin tvořená z Brna
Získané poznatky mají široké využití. Ukazuje se, že zapojení fytonutrientů může pomoci posílit celkovou imunitu organismu, předcházet onemocněním, a pokud už nemoc přijde, tak zmírnit její projevy nebo urychlit léčbu.
„Z mého pohledu je potenciál tohoto postupu opravdu velký,“ uvedl Sláma. Zdůraznil, že snahou vědců je pomoci nejen lidem, ale i zvířatům.
Méně testů na zvířatech
Vedle samotné životnosti buněk budou vědci zkoumat také to, zda fytonutrienty dokážou podpořit likvidaci nežádoucích mikroorganismů v těle. Jednoduše řečeno, jestli budou imunitní buňky schopné požírat třeba bakterie nemocí rychleji a také efektivněji.
Účinky fytonutrientů na imunitní buňky zkoumají vědci za pomoci speciálních lešení z nanovláken. „V poslední době se zabýváme 3D systémy kultivace. Představit si to lze jako pomyslnou textilii z nanovláken. Buňky se v takto vytvořené membráně pohybují prakticky stejně jako ve skutečných tkáních. Lépe využívají svoje funkce,“ doplnil Sláma.
Tento postup by mohl do budoucna vést ke snížení počtů experimentů na zvířatech. Kompletní výsledky dvouletého projektu budou znát vědci na konci roku, jejich výzkum navazuje na spolupráci s univerzitami v Jižní Koreji, Francii a na Slovensku.
Nové granule s fermentovaným ostropestřcem zvýší imunitu koní
Imunolog Ilja Stříž: Stres oslabuje imunitu, zvyšuje riziko infekcí i vzniku nádorů
