Článek
Česko se otevřením stanice stalo 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní navíc patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.
Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto.

Polární stanice G. J. Mendela
Expedice v ní má zázemí i nyní – polárníci tam vyrazili v polovině prosince, vrátit se mají ve druhé polovině března.
Odběr vzorků a zkoumání vlivu stresu
„Letošní 15. narozeniny stanice si vědci připomenou také přímo na místě a důvod k oslavě bude dvojí, protože v tento den totiž zřejmě dokončí všechny své primární vědecké úkoly a budou se moci vrhnout na sekundární,“ uvedl v pondělí Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
Přestože splnění cílů letošní expedice komplikovalo nebývale velké množství sněhu a nezvykle nestabilní počasí, vědci podle Nývlta využili každou chvíli, kdy bylo počasí příznivější, aby stihli odebrat vzorky živé i neživé přírody, posbírat z přístrojů data a realizovat primární měření a průzkumy.

Členové expedice na Antarktidu
„Nudit se teď ale rozhodně nebudou, protože každý z výzkumníků i techniků cestuje do Antarktidy s mnohem větší náloží úkolů, než lze reálně zvládnout – částečně pro případ, že něco z plánů kvůli počasí nevyjde, ale i proto, aby se předešlo ponorkové nemoci, na kterou díky tomu není čas,“ vysvětlil Nývlt.
Zajímavé výsledky se podle něj očekávají od výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech. Při vědeckém pobytu v Antarktidě jsou účastníci expedice vystaveni extrémním podmínkám, navíc téměř izolovaní od kontaktu s rodinou a prakticky se zbytkem světa.

Důležitým faktorem pro výzkumy je i počasí.

Vědci mj. odebírali vzorky živé i neživé přírody.
To však nutně nemusí u všech vyvolávat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace.
Aby bylo možné reakce organismu na tuto extrémní změnu ověřit a porovnat, vyplňují účastníci expedice dotazníky a testy pozornosti a jsou také pravidelně monitorováni za pomoci speciálně vyvinutého přístroje Entrant.
Ten měří stres na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu.


Z antarktické expedice