Mendelova polární stanice dostala novou střechu

Do dvou let by na základně polárníci chtěli vyměnit vzduchotechniku. Vědci pro stanici nyní hledají malou a odolnou větrnou elektrárnu.

„Stanice leží v klimaticky velmi náročných podmínkách. Proto je pro nás u všech zařízení a technologií nejdůležitější jejich maximální odolnost,“ řekl Právu manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

Např. právě střecha není vystavena jen mrazům, bouřím a výkyvům teplot, ale také ostrému písku, který odírá její povrch z vysoce odolného PVC.

Základna leží na ostrově Jamese Rosse u břehů Antarktidy, okna se na této moderní dřevostavbě neotvírají.

V době, kdy v Česku panuje léto, je v Antarktidě minus 35 a na stanici minus 15 stupňů Celsia. Výzkumníci na ni přijíždějí na čtvrt roku v lednu, kdy v oblasti panuje antarktické léto. Uvnitř budovy je již tou dobou osm stupňů Celsia.

„Ve výběru vzduchotechniky máme jasno, ale sháníme tuzemskou firmu, která by nám dodala malou větrnou elektrárnu. Solární panely a diesel agregát už nestačí,“ doplnil Kapler.

Připomněl, že použití elektrárny by mohlo být poměrně drsnou zkouškou ukončenou získáním certifikátu Testováno v Antarktidě, s nímž – coby symbolem kvality – může lépe uspět na trhu.

Jak Masarykova univerzita informovala v úterní tiskové zprávě, všechny vědecké cíle, s nimiž celkem 23 členů letošní expedice vyrazilo před dvěma měsíci do Antarktidy, se podařilo naplnit.

Obě části výpravy, z nichž první působila na Mendelově stanici na ostrově Jamese Rosse, a druhá na technicko-logistické základně na ostrově Nelson Island, se již vrátily do Česka.

V Antarktidě tak podle plánů zůstal pouze ukrajinský vědec Anton Puhovkin, který bude pokračovat v práci na své domovské ukrajinské stanici.

„Ukrajinská stanice je na rozdíl od naší české určena k celoročnímu pobytu, a proto tam náš ukrajinský kolega může pokračovat ve sběrech vzorků a ekologických dat z lišejníků,“ vysvětlil Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MUNI.

Puhovkin získal práci na brněnské fakultě loni díky programu na podporu ukrajinských učitelů a vědců postižených válkou poté, co se kvůli válce neměl z Antarktidy kam vrátit.

Cílem letošní expedice ve všech destinacích byl dlouhodobý monitoring klimatu a komplexní sledování stavu polárních geo- a ekosystémů, tedy tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy (tzv. permafrostu), odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.

„Pokračoval loni započatý pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium změny dlouhodobě zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova, i medicínský výzkum vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava,“ popsal vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček z Přírodovědecké fakulty MUNI.

Zahájeno bylo rovněž testování pomocného zařízení společnosti COMET SYSTEM z Rožnova pod Radhoštěm pro automatickou meteorologickou stanici, které se uchází o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.