Medici z Ukrajiny dostali šanci v Česku

Na jednotném postupu se minulý týden dohodla Asociace děkanů lékařských fakult ČR. Alternativou je volný přístup na české přednášky, i bez přijetí ke studiu.

„Individuálním porovnáním studijních kurikul a uznáním absolvovaných předmětů mohou být, dle individuálního posouzení, tito studenti mimořádně zařazeni do vyšších ročníků, a případně mohou pokračovat takto ve studiu,“ řekl Právu děkan LF Masarykovy univerzity a současně předseda asociace Martin Repko.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v minulém týdnu řekl, že telefonicky požádal ukrajinského ministra o seznam studijních programů a univerzit poskytujících lékařské vzdělání, aby bylo možné srovnat je s českými standardy.

Je jedno, zda si medici z Ukrajiny vyberou studium v češtině (které je bezplatné pro všechny studenty bez ohledu na zemi, odkud přicházejí), nebo v angličtině. Vysokoškolákům z Ukrajiny může být bližší právě angličtina. V takovém případě však studium musí platit, vyjde na stovky tisíc korun za akademický rok. Záleží na oboru a sazebníku jednotlivých lékařských fakult. Žádnou výjimku v tomto směru uprchlíci nedostanou.

Lékařské fakulty podle Repka vnímají obtížnost situace. Chtějí však zachovat kvalitu studia. Krátce po vypuknutí války nabídly univerzity studentům z Ukrajiny mimořádná stipendia, která jim mají v těžké finanční a rodinné situaci pomoci dostudovat.

Ukrajinský ministr zdravotnictví požádal Česko, aby jejich lékařům a zdravotníkům nenabízelo dlouhodobou spolupráci, jelikož jejich ruce a znalosti budou po skončení války potřeba doma na Ukrajině. Podobnou cestou mohou jít i medici, kteří se plánují vrátit domů.

Univerzity jim nabízí dočasné stáže, takzvané free movers. „Zahrnuje to možnost účasti na výuce v českém jazyce, bez statusu studenta fakulty a bez absolvování zkoušek,“ vysvětlil Repko.

„V tomto případě není cílem přijetí studenta k řádnému studiu, ale zajištění kontinuity jeho původního vzdělávání, ke kterému se vrátí na Ukrajině po skončení války. Eventuálně bude připraven na budoucí přijímací zkoušky na lékařskou fakultu v Česku,“ doplnil.

Času na přípravu je podle exrektora Univerzity Karlovy a někdejšího děkana 1. LF UK Tomáše Zimy dost. „Máme jarní měsíce. Akademický rok bude začínat v září říjnu. To je dostatek času, aby se mohli studenti dobře připravit a zvládali to,“ odhaduje.

Možností k osvojení si češtiny je podle něj mnoho. „Díky covidu mají studenti také řadu přednášek a materiálu nejen v jazyce českém, ale i anglickém. To je pozitivní věc a kombinací jazyků i komunikací se studenty se to dá postupně zvládat,“ dodal.

Vysoké počty ukrajinských mediků však rektoři neočekávají, spíš jednotlivé případy.

„Zatím je mi znám jen jeden případ studenta s ukrajinským občanstvím, který projevil zájem o naši fakultu,“ sdělil Právu rektor 3. LF Univerzity Karlovy Petr Widimský. Studovat bude moci jako zmíněný free mover.

Podobně je to se zájmem u akademických pracovníků z Ukrajiny. „Z válečných uprchlíků, kteří dorazili do ČR, se nám zatím ozvali tři, kteří by mohli mít kvalifikaci k práci na fakultě,“ doplnil Widimský. Pracovní nabídku si teď promýšlejí.

Podle údajů České lékařské komory vystudovalo lékařskou fakultu na Ukrajině téměř 700 lékařů či lékařek, kteří jsou aktuálně členy komory. Ženy nepatrně převažují. Počty ukrajinských lékařů, kteří pak pracují v Česku, se za posledních deset let významně zvedl. V roce 2012 jich evidovala komora pouze 80, z toho 43 mužů.