Článek
„Matematika je součástí lidské kultury. Připravuje člověka do života, její výuka kultivuje. Posiluje pozornost, vnímání, umění vidět souvislosti. Proto můžeme tvrdit, že připravuje na budoucí povolání i tehdy, když není s touto vědou přímo spjaté. Matematika nás učí myslet,“ říká František Kuřina z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.
Matematiku se hrou nenaučíte
Jeho samotného matematika okouzlila už na základní, tehdy měšťanské škole. Poté, co matematiku a deskriptivní geometrii vystudoval na univerzitě a pět let působil jako středoškolský pedagog, věnuje se už sedmapadesát let didaktice matematiky, tedy teorii, jak ji učit.
„Výuka matematiky nesmí být formální, není to pouhé předávání poznatku. Měla by se přiblížit procesu poznání světa. Student se nemá učit nazpaměť, aby dostal dobrou známku, ale měl by poznávat a snažit se pochopit. Ale ve třídách jsou děti různých typů a zaměření, včetně těch, které se nechtějí učit nic. Proto je učitelství velmi složité. A podle mého názoru ani neexistuje nějaký recept na nejlepší styl výuky matematiky,“ míní letos pětaosmdesátiletý profesor.
Osobně alternativní trendy učení nezavrhuje, ale není ani jejich bezvýhradným propagátorem.
„Matematika je těžká. To je potřeba si přiznat. Není úplně možné tvrdit, že se ji naučíme hrou. Chápu zastánce těchto idejí, ale jejich optimismus nesdílím. Koneckonců, vždy budou učit učitelé. Nebudou-li kvalitní, nebudou dobře učit, ať už použijí jakoukoli pedagogickou metodu,“ varuje František Kuřina s tím, že tak stav výuky na základních školách těsně souvisí i s kvalitou vysokých škol.
Svůj pohled na výuku matematiky se pokusil vtělit do publikace Matematika jako pedagogický problém, která letos rozšířila bohatou kolekci jeho knih o matematice, včetně několika řad učebnic.
„Je to kniha zkušenostní. Na základě dlouholetých zkušeností jsem se pokusil shrnout poznatky z vyučování matematice, nastínit chyby, které se dělaly v minulosti, a formulovat svůj pohled na budoucnost školské matematiky,“ vysvětluje autor a prozrazuje, že dopředu hledí optimisticky.
„Ale to neznamená, že se nebudeme muset vyrovnat s nejrůznějšími problémy. Nejde o vyhlášení nějakého programu, jak nejlépe matematiku učit, ale jde o praxi a poctivou práci,“ říká.
Navíc výsledek vzdělávacího procesu není podle jeho mínění závislý jen na učiteli, ale i na žákovi, jeho rodičích, celé společnosti. „Pokud se dnes prodávají magisterské i kandidátské práce a prochází to, pak to není problém jen matematiky, ale všech disciplín,“ varuje František Kuřina.
Prostor a čas ve fotografii
Profesor Kuřina je zřejmě nejstarší aktivně působící didaktik matematiky u nás. A nejenže je stále profesionálně aktivní, zbyde mu čas i na koníčky, včetně literatury nebo fotografování.
Letošní 85. narozeniny oslavil i výstavou s výstižným názvem Fotografie – detail prostoru a času. Přístupná je do 25. srpna v Galerii T v hlavní budově univerzitního kampusu v Hradci Králové.
„Nejedná se o výstavu uměleckých fotografií. Jde o ilustraci mých zájmů od padesátých let do dneška,“ dodává na závěr Kuřina.
