Článek
Podle průzkumu z roku 2014 asi osm procent Britů vykazuje známky sezónní afektivní poruchy a 21 známky mírnější poruchy, prostě jakési „zimní depky.“ Velmi jasně to vyplývá z dotazníků o pocitech, které lidé vyplňují v různých ročních obdobích.
Co způsobuje sezónní afektivní poruchu?
Co ale sezónní afektivní poruchu způsobuje? Některé teorie tvrdí, že ji má na svědomí nedostatek slunečního svitu během zimy. Podle této teorie by měli nejvíce trpět lidé v zemích, které jsou vzdálené od rovníku, jako je například Island, což se ale nepotvrdilo. Další teorie říká, že problémem jsou narušené cirkadiánní rytmy, kterým vadí to, jak se v zimě prodlužuje noc.
Podle dalších je problém v nevyrovnaných hladinách serotoninu a melatoninu v těle. Serotonin nám dodává energii, melatonin způsobuje ospalost. Je možné, že u lidí trpících sezónní poruchou se vytváří v těle příliš mnoho melatoninu, takže se cítí letargičtí a unavení.
Možností ve hře je poměrně dost. Je možné, že náchylnost lidí k sezónní poruše může ovlivňovat barva očí. Jedné studie se účastnilo 175 studentů ze dvou univerzit – jedné v jižním Walesu, druhé na Kypru. Zjistilo se, že lidé se světlýma očima méně často trpěli sezónní afektivní poruchou než lidé s tmavýma očima. Oči různé barvy totiž dokážou zpracovat různé množství světla.
Modré oči jsou citlivější na světlo
Buňky citlivé na světlo se v lidském oku nacházejí na sítnici. Když světlo vstoupí do oka, tyto buňky vysílají nervové impulsy, které v mozku vytvářejí obraz. V roce 1995 ale vědci zjistili, že některé buňky na sítnici se neúčastní tohoto procesu, ale pouze odesílají do hypotalamu informaci o tom, jak jasný obraz je. Hypotalamus je přitom velmi důležitou částí mozku, která uvolňuje hormony, jenž regulují teplotu, hlad a spánkový cyklus.
Jak se zvyšuje množství modrého a zeleného světla, která dosáhne k hypotalamu, tak klesá hladina melatoninu. Oči s menším množstvím pigmentu – modré nebo šedé – jsou citlivější na světlo. Lidé se světlýma očima uvolňují na podzim a v zimě méně melatoninu než tmavoocí. Proto je možné, že jsou modroocí lidé odolnější proti sezónní afektivní poruše.
Proč se v západních populacích žijících daleko od rovníku vůbec vyskytují modré oči? Některé teorie tvrdí, že jsou považovány za atraktivnější, a proto mají reprodukční výhodu. Nebo je to tak, že modré oči jsou vedlejším účinkem stejné mutace, která způsobuje světlejší barvu pleti.
Tato mutace se vyvinula proto, že napomáhá lidem, aby si dokázali vyrobit dostatek vitamínu D i v lokalitách, kde slunce v zimě svítí jen maličko. Je tedy možné, že právě u bledých lidí se světlýma očima se v průběhu věků vyvinula schopnost vypořádat se s nedostatkem světla v zimě, aniž by lidé upadali do sezónní deprese.
Barva očí není samozřejmě jediným faktorem v rozvoji sezónní afektivní poruchy. K jejímu rozvoji může přispět i to, když lidé tráví příliš málo času venku. Takovým lidem pak pomáhají procházky na čerstvém vzduchu, a to zejména, když svítí slunce.
Poměrně oblíbeným způsobem boje se zimní špatnou náladou a skleslostí je také fototerapie. Stačí hodinu denně sedět před lampou s celospektrálním světlem a lidé vykazují poměrně značné zlepšení. Pokud by ale symptomy neustupovaly, nebo se dokonce zhoršovaly, je na místě navštívit lékaře a zvážit nasazení léků.