Článek
Univerzita by nabídla studium těch oborů, o které je zájem mezi uchazeči i zaměstnavateli. Problém je v tom, že ne u všech oborů si podle aktuálních potřeb firem může škola dovolit zvýšit počet posluchačů v ročnících. Jednou z možností je vytvořit soukromou vysokou školu, kde si ale za vzdělání budou platit.
Univerzita již o záměru jednala s Regionální hospodářskou komorou Brno. V soukromou vysokou školu při MU by se mohla změnit soukromá Vysoká škola Karla Engliše, kterou od února vlastní brněnský podnikatel Ladislav Chodák.
Tato vysoká škola měla v minulosti problém s ministerstvem školství, které jí odebralo akreditaci. Soudně si ji ale uhájila.
Nestačí uspokojit poptávku
MU by měla ve své dceřiné soukromé vysoké škole většinový podíl. Roční rozpočet univerzity se zhruba 36 000 posluchači se pohybuje okolo šesti miliard korun, bezmála polovinu z nich má ze svých zdrojů. Kolik by za většinový podíl ve Vysoké škole Karla Engliše MU zaplatila a jaké by byly její následné změny, se zatím neví.
Vše je zatím pouze vize, o níž se bude dále jednat
„Současný trend dlouhodobého poklesu rozpočtů veřejných vysokých škol na vzdělávání a limitování počtu studujících nám neumožňuje uspokojit poptávku kvalitních uchazečů o studium v řadě oborů, kde absolventi na trhu práce skutečně chybějí,“ napsal k tématu na webu univerzity její rektor Mikuláš Bek.
Z jeho vyjádření vyplývá, že vysoké školy mají jasně stanovené limity, jež určují, kolik studentů na které obory lze přijmout.
Oborů, o něž je velký zájem na vysokých školách a poté i v praktickém životě, je mnoho. Patří k nim například profese zubaře. Každá vysoká škola však může přijmout pouze omezený počet z velkého počtu zájemců o studium tohoto oboru, i když zubařů je v ČR zoufale málo.
Mluvčí MU neupřesnila, které obory by soukromá vysoká škola při MU nabídla.