Článek
Škola chce téma zkoumat z perspektivy různých oborů, od biologie a lékařství po právo, informatiku či sociální a humanitní vědy.
„Každá univerzita v zahraničí má své navenek viditelné výzkumné směry,“ řekl novinářům ve čtvrtek 17. října profesor neurologie Martin Bareš.
Je iluzorní si představit, že skončím např. lékařskou fakultu a nikdy se už nebudu zajímat, co se v daném oboru děje.
Vedle kyberbezpečnosti nebo špičkového výzkumu z přírodních i materiálových věd bude pro Masarykovu univerzitu prioritou tedy i stárnutí, a to s ohledem na demografické trendy. Počet obyvatel nad 65 let počátkem roku 2018 přesáhl dva miliony a bude se dále zvyšovat, stejně jako průměrný věk populace.
„Nedá se před tím uhnout nebo zavřít oči,“ poznamenal Bareš. Výzkumy podle něj zároveň říkají, že rostoucí počet seniorů chce i ve vyšším věku zůstat aktivní, být v domácím prostředí, nikoli se přemisťovat do specializovaných zařízení. Společnost tak podle Bareše potřebuje chytrá řešení a lepší využívání digitalizace a umělé inteligence v medicíně a zdravotní péči.
Stárnutí není nemoc
Nový výzkumný směr se ale podle Bareše neprojeví jen v medicíně. „Stárnutí není nemoc. Chceme žít v zemi, kde budeme důstojně žít všechny etapy života a budeme v kontaktu se společností,“ uvedl.
Odborníci z MUNI se tak zapojí i do tvorby veřejných politik v udržitelnosti financování zdravotních, sociálních a důchodových systémů.
Masarykova univerzita začala s odebíráním titulů plagiátorům
Dalším souvisejícím tématem je celoživotní vzdělávání, které bude podle Bareše v podmínkách překotného technologického rozvoje nezbytností.
„Je iluzorní si představit, že skončím lékařskou fakultu a nikdy se už nebudu zajímat, co se v daném oboru děje. To se týká více či méně i dalších oborů,“ konstatoval rektor.
Celoživotní vzdělávání také může přispívat k vyšší gramotnosti a soběstačnosti starších lidí v oblasti financí, práva a informačních technologií.
Velmi důležité je podle odborníků z univerzity naučit lidi, aby přebírali zodpovědnost, připravovali se na stáří v sociální i ekonomické rovině a pečovali o své zdraví. Člověk nemůže počítat s tím, že bude ve stáří žít tak jako na vrcholu sil v produktivním věku, podotýkají.
Vystřídal Beka
Neurolog Bareš byl do funkce rektora brněnské školy inaugurován ve středu 16. října. Jako nejbližší úkol si vytkl důstojně oslavit třicáté výročí sametové revoluce. Funkci fakticky převzal od předchůdce Mikuláše Beka již 1. září.
Již bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (vlevo) gratuluje svému nástupci Martinu Barešovi při jeho inauguraci 16. října v Brně.
Bek ve středečním projevu coby končící rektor vyjmenoval několik věcí, v nichž podle něj MUNI nepokročila příliš rychle, či dokonce selhala.
„Do mého nástupu rostl počet studentů, v roce 2011 činil 43 tisíc, aktuálně jich je mírně přes 30 tisíc, avšak pokles mohl být rychlejší a mohli jsme kvalitněji vzdělávat menší počet studentů za stejné množství peněz. Bohužel někdy fakulty postupovaly proti dohodám a moje snaha vyvolávala konflikty.“
Od loňského října je Bek senátorem za hnutí STAN. Jeho funkční období poznamenal konflikt s prezidentem Milošem Zemanem, jehož nenechal vystoupit na univerzitě na podzim roku 2013 před sněmovními volbami. Hrad pak přestal Beka zvát na oslavy 28. října spojené s předáváním státních vyznamenání.
