Článek
„Vedle kombinovaného studia bude i jednooborové a studium se specializací,” uvedl rektor MU Mikuláš Bek. Dvě poslední zmíněné formy studia jsou na univerzitě již nyní.
Studenti nemají zpočátku jasno
Připravovaná struktura oborů by měla vyjít vstříc mladým lidem i potřebám trhu práce. Podle Beka se často stává, že studenti nejsou zpočátku zcela rozhodnuti, co chtějí studovat. Až 40 procent z nich potom studium nedokončí. Někteří přecházejí mezi obory, než zjistí, co jim vyhovuje.
Škola proto chce posílit mezioborovou strukturu studia, od chystaných změn si mimo jiné slibuje snížení studijní neúspěšnosti. Mělo by to vyhovovat i požadavkům zaměstnavatelů, které plynou z pokroku v průmyslu.
Připravovaná podoba dvouoborového studia se podle Beka podobá běžným formám studia v západních zemích, v prvních letech by měla tvořit asi deset až 15 procent nabídky. Studenti by si měli volit hlavní a vedlejší studijní obor, a to zejména na bakalářském stupni.
Maior a minor
„Pro polovinu absolventů by mohlo být přínosné, když budou mít minory (vedlejší obory) z informatiky. To je přece odpověď na průmysl 4.0,” zmínil Bek.
Takzvaný maior, tedy hlavní obor, by měl tvořit zhruba dvě třetiny studia a minor asi třetinu. Vedlejší obor by si student volil zřejmě až po absolvování prvního ročníku, nebo by se rozhodl, že zůstane u jednooborového studia.
Jednooborový studijní program by byl v zásadě stejný jako současné jednooborové studium, které je běžné na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni. Vedení MU počítá s tím, že fakulty budou tento systém i po roce 2019 využívat nejčastěji.
Další variantou bude studium se specializací, kterou si studenti vyberou v rámci svého oboru. Tato možnost se bude zřejmě jako nyní nejvíc využívat v navazujícím magisterském studiu.
Přesnější podoba všech chystaných programů by měla vzniknout v následujících měsících. Do konce roku chce škola požádat o institucionální akreditaci podle novely vysokoškolského zákona. Nové obory musí vypsat na podzim 2018, pokud do nich bude chtít přijímat uchazeče od roku 2019. Na změnu struktury oborů pak zřejmě naváže změna podoby přijímacích testů.
Změny se dotknou i stávajících studentů VŠ
Nová podoba vysokoškolského zákona umožňuje vysokým školám, které získají institucionální akreditaci od Národního akreditačního úřadu, samostatně rozhodovat o vzniku, zrušení a úpravách studijních programů. Akreditace bude platná vždy deset let, pak se musí obnovit.
Průmysl 4.0
Označení změn na trhu práce vycházející z postupné digitalizace a automatizace výroby.
Počítá s internetem služeb a věcí i s digitální ekonomikou.
Pracovní místa, která mohou zastávat stroje, by měla být zrušena, což povede k tlaku na pracovní trh, který bude vyžadovat vyšší kvalifikaci.
Změna oborů se nebude týkat jen budoucích uchazečů o studium, ale i vysokoškoláků, kteří budou v době změny uprostřed svého studia. Do konce letošního roku by se mělo vyjasnit, co pro ně změna bude znamenat.
