Hlavní obsah

Masarykova univerzita couvá z projektu soukromé školy. Bekovi se líbí

Vedení Masarykovy univerzity v Brně má opět na stole projekt, podle nějž by si zřídila soukromou vysokou školu. Rektor Martin Bareš se dušuje, že návrh je u ledu. Zamlouvá se ale ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN), který podobné záměry podporoval v roce 2016, když sám stál v čele univerzity. Problém by ale zřejmě byl s posvěcením Národního akreditačního úřadu (NAÚ).

Foto: Igor Zehl, ČTK

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš

Článek

„Projekt, který jsme si interně označili jako MUNI College, je na mrtvém bodě. Jeho základní idea sice byla v minulosti debatována, ovšem jeho budoucnost je velmi nejistá. Pro realizaci by byla nutná výrazná shoda a podpora mezi jednotlivými fakultami, které ovšem nikdy nebylo dosaženo,“ napsal Bareš Novinkám.

Za návrhem podle informací Novinek stojí prorektor Radim Polčák a člen univerzitního akademického senátu Jan Slovák.

Podle plánu měly studijní programy kloubit společenskovědní obory s technickými a měla mezi nimi být i stomatologie. Počítalo se i s využíváním prostor Masarykovy univerzity.

Přílepek o akreditacích znervózňuje i vyšší odborné školy

Domácí

„Stoupající demografická křivka doslova zahltila střední školy. Stejná situace čeká zhruba za tři roky také vysoké školství. A tak jsme se zabývali otázkou, jak nabídnout v rámci stávajícího financování vysokých škol, kdy jsou veřejné finance pod velkým tlakem, možnost studia v segmentu terciárního vzdělávání také těm, kteří se nedostanou,“ vysvětloval Bareš.

Připustil, že univerzita, která je převážně financována z veřejných prostředků, měla finančně zajistit vznik soukromé školy a garantovat její programy, na chodu školy by se pak podíleli studenti prostřednictvím školného.

Studentů soukromých středních škol přibývá

Věda a školy

„Socializace nákladů a kapitalizace zisků“

Projekt podpořil Bek, který podobný návrh projednával už před osmi lety.

„Považuji to za dobrý směr uvažování o tom, jak rozšířit přístup k terciárnímu vzdělávání s využitím zkušenosti veřejných vysokých škol se zajišťováním kvality, a to bez dodatečných nároků na veřejné finance. Jistě to může být prospěšným doplňkem nabídky vysokoškolského studia, který ale nebude nijak masový,“ sdělil Novinkám ministr.

Odebírat podvodné tituly bude možné i po sedmi letech

Domácí

Podivení však budí u NAÚ. Připouští, že zřídit si soukromou vysokou školu může kterákoli právnická osoba, ale musí disponovat například vlastními učiteli na plný úvazek, prostory, knihovnou apod.

„Sdílení kapacit pro udělení akreditace nestačí. Není přijatelné, aby vysoké školy fungovaly na agenturním principu, kdy si kapacity pouze pronajímají a učitelé jenom odučí své hodiny a jdou pracovat jinam,“ stojí ve stanovisku NAÚ pro Novinky.

Šéf úřadu Robert Plaga hovoří o „socializaci nákladů a kapitalizaci výnosů“. „Veřejná vysoká škola není soukromá firma, která se má chovat ziskově, a je naprosto nepřijatelné podnikání veřejné vysoké školy založené na tom, že stát hradí náklady, zatímco placená studia a z nich plynoucí zisky se rozdělují mezi soukromé subjekty,“ řekl Novinkám.

Podle něj se tak vysvětluje tlak na rychlé a neprojednané změny vysokoškolského zákona, který má za cíl změnit fungování NAÚ a zahrnuje výměnu jeho vedení.

„To by dávalo nový rozměr i spekulacím, že novým šéfem úřadu by se měl stát jeden z prorektorů Masarykovy univerzity,“ dodal.

Chamtivý cholerik prošel, amorální tunelář je už ale moc. Soud vyřešil spor mezi rozhádanými vědci

Krimi

Související články

Výběr článků

Načítám