Mars se ukáže na obloze v celé kráse. Bude jasnější než hvězdy

Ve skutečné době opozice, v neděli v 13:00 SELČ, však Mars samozřejmě neuvidíme, protože u nás bude den. Mars vychází ve 22 hodin na jihovýchodě, vrcholí okolo jedné hodiny ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří v 5 hodin ráno.

Po dvě noci okolo opozice – od 21. do 23. května – vytvoří Mars, Saturn a hvězda Antares nad jižním obzorem nádhernou skupinku spolu s měsíčním úplňkem. Ani když je nejblíž Zemi, nebude Mars „tak velký, jako Měsíc v úplňku“, jak tvrdí zpráva šířící se každý rok nejen českým internetem.

Očima lze planetu spatřit jen jako svítící bod, ale už v nevelkém dalekohledu je možnost identifikovat podrobnosti jako polární čepičky a světlejší a tmavší oblasti na povrchu planety.

Mars bude na obloze pozorovatelný ještě několik měsíců, bude se postupně vzdalovat a slábnout.

V období opozice dělí Mars a Zemi nejmenší vzdálenost. Díky tomu je planeta mimořádně jasná. Na konci května bude jasnější než kterákoli z hvězd na noční obloze. Konkurovat Marsu bude jen stejně jasný Jupiter. Malá vzdálenost současně nabízí možnost zahlédnout na Marsu nejvíce detailů.

Letos se Země nejvíce přiblíží Marsu 30. května mezi 23. a 24. hodinou, kdy bude obě planety dělit 75,3 miliónu kilometrů, což bude znamenat nejmenší vzdálenost od roku 2005.

Během letošní opozice bude Mars v souhvězdí Štíra, blízko hvězdy Antares. V sousedství Marsu se nachází také Saturn, jenž bude v opozici hned na začátku června. V průběhu června se bude Mars od nich vzdalovat směrem na západ, ale 30. června se zastaví a vydá se na východ. Mars se totiž vždy při opozici pohybuje mezi hvězdami opačným směrem než obvykle, a teprve přibližně měsíc po ní se opět vrací k pohybu od západu k východu.

Těchto „kliček“ v pohybu planet si všimli už starověcí hvězdáři a jako první se je snažil vysvětlit Ptolemaios. Německý matematik Johanes Kepler, který část života pracoval spolu s Tychonem Brahem v rudolfinské Praze, se počátkem 17. století zaměřil právě na Mars, jehož kličky jsou nejvýraznější, aby našel zákony pohybu planet a dokázal, že obíhají okolo Slunce.

Roku 1877 objevil italský astronom Giovanni Schiaparelli tmavé linie, jež nazval „canali“. Jiní astronomové si to tehdy vyložili jako pásy vegetace rostoucí podél zavlažovacích kanálů umělého původu, jež měly být dílem domnělých Marťanů.

Vesmírné sondy ukázaly, že povrch Marsu tvoří poušť, písek a kamení, které obsahují vysoké koncentrace oxidů železa, jež celé planetě propůjčují červený odstín. Letos využila příležitosti k vyslání meziplanetárních sond Evropská kosmická agentura ve spolupráci s ruskou Federální kosmickou agenturou Roskosmos.

V rámci mise ExoMars odstartovala 14. března 2016 raketa Proton, která vyslala směrem k Marsu dvojici sond TGO a Schiaparelli. Obě společně doletí k Marsu 19. října 2016.