Mars mohl být kdysi mnohem modřejší. Staré záznamy roveru Spirit odhalily skryté stopy vody

Vozítko Spirit přistálo na Marsu počátkem roku 2004. Jeho hlavním úkolem bylo zkoumat půdu a horniny v kráteru Gusev. Jedním z přístrojů, které rover nesl, byl takzvaný Mössbauerův spektrometr umožňující rozpoznávání minerálů obsahujících železo.

Přestože Spirit uskutečnil velké množství měření, možnosti tehdejšího vyhodnocení byly omezené. K archivním datům z let 2004 až 2010 se proto vrátil Paulo de Souza z australské Edith Cowan University.

„Původní pozorování roveru byla omezena časem, spotřebou energie a postupným stárnutím přístroje použitého ke sběru dat,“ uvedl de Souza ve zprávě univerzity z letošního léta. „Mnohá měření sama o sobě nebyla dostatečně podrobná, aby identifikovala minerály přítomné ve velmi malých množstvích.“

Spojení dat a modernější způsob jejich zpracování nyní umožnil odhalit signály, které byly v původních měřeních příliš slabé.

Nejdůležitějším výsledkem výzkumu, který byl publikován v odborném časopise Interactions, je zjištění, že půda obsahovala krystalický hematit. Tento oxid železa na Zemi často vzniká při dlouhodobých reakcích hornin s kapalnou vodou.

Za určitých okolností se sice může vytvořit také při vulkanické činnosti, jeho přítomnost je ale obvykle významnou stopou někdejších vodních procesů. Předchozí rozbory přitom naznačovaly, že se krystalický hematit v běžné půdě kráteru Gusev prakticky nenacházel.

„Rozšířený výskyt tohoto minerálu naznačuje nejen to, že zde voda byla, ale také to, že významné části Marsu mohly být kdysi vodou pokryté,“ dodal de Souza. Vedle hematitu vědci identifikovali také částečně oxidovaný magnetit. I tato přeměna může souviset s chemickými reakcemi mezi horninami a vodou.

Význam objevu podle odborníků nemusí být omezen pouze na trasu roveru Spirit. Podobný prach a nezpevněná půda, jako se vyskytují v kráteru Gusev, totiž pokrývají velkou část rudé planety.

Pokud se stejné minerály vytvořily obdobným způsobem také jinde, mohla kapalná voda v dávné minulosti ovlivnit podstatně větší oblasti Marsu. Otázkou proto není, zda na Marsu voda byla, ale jak velká část planety jí byla ovlivněna a kam se nakonec poděla.

Výzkum zároveň potvrdil, že nové objevy nemusejí přinášet pouze nové mise. Cenné informace mohou zůstat po mnoho let skryté v archivech již ukončených misí.

„Tato studie ukazuje, že k významným objevům nevede vždy jen sběr nových dat. Někdy se stačí podívat na již existující data novým způsobem a s využitím lepších analytických technik,“ sdělil de Souza v prohlášení citovaném serverem Space.com.

V budoucnu by tak vědci mohli podobným způsobem znovu prozkoumat také data z roveru Opportunity.