Mars mimořádně přistoupil k Zemi. Blíže bude až za 15 let

Po Slunci, Měsíci a Venuši je aktuálně Mars čtvrtým nejjasnějším objektem oblohy.

„Už středně velkým hvězdářským dalekohledem jsou na něm pozorovatelné útvary jako polární čepička nebo terénní oblasti s rozdílnou odrazivostí,“ popsal fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

„Planeta se při svém největším přiblížení bude nacházet v souhvězdí Ryb a nad naším územím vystoupá do výšky více než 45 stupňů nad obzorem,“ uvedl tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Dokonce přes 46° v době jeho kulminace nad jihem po jedné hodině ráno.

„Díky této výšce bude pozorování výrazně snazší než při minulé opozici v roce 2018, kdy nízká výška na obloze a navíc velká prachová bouře na planetě neumožnily sledování detailů na povrchu,“ doplnil. Podle něj lze už pouhýma očima rozpoznat načervenalý odstín Marsu, dobré podmínky pro pozorování potrvají několik dalších týdnů.

„Planeta je nicméně spíše krásně oranžová, je velice jasná a především poměrně blízko. Dokonce natolik, aby se k našim vesmírným sousedům vyplatilo zaskočit na návštěvu. Cestu vám rádi zprostředkujeme,“ zve k pozorování ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Dodal, že světlo, které se pohybuje rychlostí cca 300 tisíc kilometrů za sekundu, zdolá aktuální vzdálenost Marsu od Země za 3 minuty a 29 sekund.

Planeta Mars obíhá okolo Slunce po protáhlé eliptické dráze. V bodě tzv. přísluní, tedy neblíže u Slunce, bývá ve vzdálenosti 206,6 milionu kilometrů od naší hvězdy, v odsluní o 42,6 milionu km dále. Stejně tak i naše planeta obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a rozdíl mezi přísluním a odsluním činí zhruba pět milionů kilometrů.

„Nasčítáním těchto rozdílů tak kolísá i minimální vzdálenost Země od Marsu v době tzv. opozic – tedy když je Mars na opačné straně oblohy než Slunce a v bodě největšího přiblížení se Zemí. Tato vzdálenost se pohybuje mezi 55,8 a 101,3 milionu kilometrů,“ připomněl Horálek.

Samotná opozice Marsu se Sluncem připadá v našem časovém pásmu na 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.

Zatím poslední velká opozice se odehrála 27. července 2018, kdy se Mars přiblížil na vzdálenost 57,8 milionu kilometrů. Letos je Mars o něco více než čtyři miliony kilometrů dále než před dvěma roky, ale stále nejblíže až do 15. září 2035 (57,1 mil. km).

Do konce století se po roce 2035 odehrají ještě další čtyři velké opozice: v letech 2050, 2067, 2082 a 2097. Další největší přiblížení od roku 2003 (tehdy 55,8 mil. km, Mars nejblíže za 60 tisíc let) nastane 29. srpna 2287, kdy bude Mars od nás 55,7 milionu kilometrů.

Kolísání vzdáleností Marsu od Země během opozic se Sluncem jsou periodická. Každá následující opozice nastává zhruba po dvou letech a dvou měsících, přičemž velká opozice (Mars ve vzdálenosti zpravidla menší než 60 milionů km od Země) připadne na 15. nebo 17. rok od té poslední.

V souvislosti s velkou opozicí Marsu se opět objevuje „virální kachna“ upozorňující na možnost uvidět Mars o velikosti Měsíce.

„Tento hoax vznikl právě při maximálním přiblížení Marsu v roce 2003, ale je nesmyslný. I při největším přiblížení k Zemi je Mars asi 70x menší než Měsíc na pozemské obloze,“ upozornil Horálek.

Letošního vzácného přiblížení každopádně také využil americký vesmírný úřad NASA, který k planetě vyslal 30. července vozítko Perseverance („Vytrvalost“) v rámci mise Mars 2020. Sondu k Marsu vyslala i Čína a Spojené arabské emiráty.

Velkou opozicí Marsu letošní rok plný vzácných nebeských úkazů nekončí. Již 21. října vrcholí každoroční meteorický roj Orionidy, způsobený smítky prachu z nejslavnější komety – Halleyovy. Orionidy budou mít velmi příznivé podmínky. Rovněž ideální podmínky čeká roj Geminidy, který vrcholí 14. prosince s aktivitou více než 120 meteorů za hodinu.

„Naprostá vzácnost nás pak čeká 21. prosince, kdy se na večerní obloze úhlově velmi těsně přiblíží k sobě planety Jupiter se Saturnem. Tak těsné přiblížení se naposledy odehrálo v roce 1623 a znovu jej uvidí až další generace v roce 2080,“ uzavřel Horálek.