Článek
Ostrůvek kuželového tvaru mohl být poutním místem, kam lidé přinášeli bohům jako oběť malé sošky. Archeologové mají za to, že objev zásadně mění představy o době bronzové.
„Dosud se mělo za to, že okolo roku 2000 před naším letopočtem povstala minojská civilizace na Krétě a v období po roce 1600 př. n. l. se začala rozvíjet mykénská kultura. Jenomže za předpokladu, že předtím nic jiného nebylo,“ řekl profesor Michael Boyd z Cambridge.
More on #Daskalio Finds #Greece
— Hellene Travel (@HelleneTravel) 18. července 2019
“Our investigation has been transforming our understanding
of early Bronze Age #Cycladic culture and suggests they were organizationally, technically and politically much more advanced than previously
thought” https://t.co/qZ4yqvvMIN pic.twitter.com/Hqz3hAGHJl
„Nyní jsme nalezli stopu civilizace, které oběma kulturám předcházela. Objev na Daskaliu je epochální,“ prohlásil Boyd.
Nové hrobky a struktury
Podle vědců možná špičatý a pravidelný tvar ostrůvku vznikl uměle tím, jak lidé budovali na sobě nové a nové hrobky a struktury.
„Právě tady mohla vzniknout představa, že bohové sídlí na vrcholku hory. Jenom si později sídlo Pantheonu přenesli na známější a nedostupnější Olympus,“ soudí badatel.
Jak píší archeologové v časopisu Science, na ostrově se zpracovávalo železo a mramorové budovy byly relativně velmi sofistikované.
Mramor z Naxu
Před mnoha tisíci lety možná byly oba ostrovy spojeny, ale hladina moře se zvedla a skalisko oddělila. Většina mramoru na Daskaliu pochází z asi deset kilometrů vzdáleného Naxu.
Odhadem jde o deset tisíc tun mramoru, který museli starověcí Achájové dopravit pomocí zhruba 3500 plaveb. S vykopávkami se vůbec poprvé začalo až v roce 2015.
. #Daskalio Finds May Carry Secret to Origins of Ancient #Greece https://t.co/pTYwp27Acq @UCamArchaeology #archaeology #travel #culturalheritage #Koufonissia #Cyclades #Keros #travel #ttot pic.twitter.com/Mrx896x7ex
— Greek Travel Pages (@gtpgr) 18. července 2019
„Na Daskaliu si člověk připadá jako ve stroji času,“ říká kyperská archeoložka Evi Margaritiová. Přesto zůstává záhadou, kdo přesně ostrůvek obýval.
„Lidé zde žili 400 let, takže se osídlení muselo hodně proměňovat,“ myslí si profesor Boyd.
Může se vám hodit na Firmy.cz: