Článek
Tým vědců ze Standford University rozvinul svoji počáteční tezi z roku 2008 a podložil ji dalšími důkazy na základě analýzy geologických vzorků a modelů vývoje prostředí.
Je známo, že první vpády spustily mezi domorodými Indiány smrtící epidemie chorob, které vedly k decimaci poměrně početných domorodých populací. Poněkud dosud opomíjeným aspektem je pak skutečnost, že vymizení lidí v americkém vnitrozemí vedlo k rozsáhlému znovuzalesňování dříve vykácených ploch.
Přírůstek stromů byl podle vědců natolik masivní, že to vedlo k výraznému poklesu hladiny oxidu uhličitého v ovzduší. Atmosféra tím pádem zadržovala méně tepla ve své povrchové vrstvě, což vedlo k poklesu průměrných teplot a vyvolání malé doby ledové.
Vymřelo 90 procent indiánů
Tým vedený Richardem Nevlem dospěl k tomuto závěru na základě analýzy půdních vzorků a sedimentů z éry původních Američanů. Přítomnost zuhelnatělého dřeva, které vznikalo žářením při rozšiřování polí, prudce poklesla s tím, jak začali indiáni vymírat následkem Evropany importovaných epidemií.
Podle odhadů žilo v Severní Americe před příchodem Evropanů přibližně 40 až 80 miliónů lidí. Rozsah ploch vymýcených a udržovaných pro pěstování plodin představoval přibližně rozlohu Kalifornie. S příchodem Evropanů vymřelo přibližně 90 procent Indiánů. Znovu zalesnění úbytku lidí odpovídající plochy pak mohlo snížit obsah CO2 v atmosféře až o 17 miliard tun.
Tuto teorii Nevlemův tým podkládá i vzorky antarktického ledu, které vykazují od 16. století pokles oxidu uhličitého. Nicméně kritici nové studie upozorňují, že malá doba ledová v té době mohla mít i jiné příčiny. Některé teorie již dříve upozorňovaly na vliv zvýšené sopečné aktivity.