Hlavní obsah

Má screening rakoviny prsu smysl? Odborníci začínají pochybovat

Novinky, luk

Mamografický screening má pověst vyšetření, které dokáže zachraňovat životy. Je to ale pravda? Jsou randomizované kontrolované studie, které v 70. a 80. letech dokázaly přesvědčit ministerstva zdravotnictví a pojišťovny všude na světě, ještě stále platné? Zdá se, že odpověď zní ano, ale zároveň i ne.

Foto: Václav Pergl, Právo

Mamografické vyšetření dokáže přesně lokalizovat nádor – na snímku ho ukazuje pracovnice mamocentra.

Článek

Mnozí z nás mají ve svém okolí ženu, u níž screening odhalil nádor v prsu. Nádor, který lékaři u takových žen viděli, mohl být ještě mikroskopický, tak malý, že se ještě nestihl ani dostat z mléčné žlázy dál. Tyto ženy jsou nejspíš velmi vděčné za možnost prohlídky s pomocí mamografu, kterou má v ČR pojišťovnou hrazenou žena nad 45 let jednou za dva roky, a ženy z rizikových skupin i častěji a od dřívějšího věku.

Screening rakoviny však můžeme považovat za účinný jen ve chvíli, kdy pomáhá snižovat počet úmrtí na rakovinu. Tedy pokud snižuje počet pokročilých stádií rakoviny, které nakonec zabíjejí. Screening ale často buď odhalí rakovinu v rané fázi, takže pacientka pak žije s diagnózou po delší čas, nebo nachází nádory, které by nositelce nikdy nezpůsobily žádné potíže.

Nedávná studie nizozemských vědců publikovaná v časopise The BMJ tvrdí, že výskyt pokročilé rakoviny prsu mezi lety 1989 (kdy se v Nizozemsku rozjel mamografický screening) a 2012 neklesl. Je pravdou, že se víc nemocných žen dožilo vyššího věku, ale podle vědců jde tento fakt z 28 % na vrub lepší a dostupnější léčbě a jen z 5 % je to zásluhou screeningu. Vědci svá tvrzení opírají i o skutečnost, že ženy pod 50 let, které v Nizozemsku nárok na mamografické vyšetření neměly, vykazovaly stejná procenta úmrtí na rakovinu jako starší ženy.

Vědci dál zjistili, že více než polovina screeningem odhalených nádorů by se jinak nikdy nenašla a nezpůsobila by nejspíš ženám žádné problémy, zejména z důvodu, že se nejednalo o nádory zhoubné. Tyto pacientky si ale prošly operací a obdobím strachu a úzkosti, což nebylo nutné ani opodstatněné. Studie také poukazuje na fakt, že úmrtnost související s rakovinou prsu klesla ve stejném období o stejných 34 % v Nizozemsku i v Belgii, ačkoliv Belgičané rozjeli svůj screeningový program až o 15 let později.

Například ve Walesu odborníci ženám doporučují absolvovat pravidelná vyšetření na mamografu s tím, že mohou snížit riziko úmrtí na rakovinu prsu o 35 %. Vědci ale namítají, že jim dává větší smysl se podívat na to, kolik žen by bylo potřeba vyšetřit, aby se předešlo jednomu fatálnímu průběhu nemoci. Michael Baum, profesor chirurgie na University College v Londýně, pro webovou stránku britského deníku The Guardian odhadl, že aby se předešlo 3 - 4 úmrtím, muselo by testováním projít více než 10 000 žen.

Mette Kalagerová, profesorka z Harvardu, k nizozemské studii podotkla: „Dobrou zprávou samozřejmě je, že počet úmrtí na rakovinu prsu klesá. Horší zprávou už ale je, že toto zlepšení nemůžeme přičítat mamografům. Zato jim ale můžeme přičíst spoustu dobře zdokumentované škody a potíží.“

Mamografický screening je ženám v České republice doporučován, není ale povinný.

Související témata:

Výběr článků

Načítám