Přistání na Měsíci je téměř vyloučeno, lunární modul přišel o kritické množství paliva

Podle pondělního prohlášení společnosti se nyní odborníci snaží přehodnotit cíle mise.

Už zhruba sedm hodin po pondělním startu se totiž objevily problémy s orientací solárního panelu, který pro systémy modulu vyrábí energii. Nepodařilo se udržet správnou orientaci vůči Slunci.

Technikům se pak zařízení povedlo narovnat a dobít baterie, následně ale firma AT oznámila ztrátu paliva a selhání pohonných systémů. To podle týmu patrně vedlo k anomálii, která způsobila problémy se solárním panelem.

„Tým se snaží tuto ztrátu stabilizovat, ale vzhledem k situaci jsme upřednostnili maximalizaci vědeckých poznatků a dat, které můžeme získat. V současné době vyhodnocujeme, jaké alternativní profily mise jsou proveditelné,“ uvedla společnost.

Lunární modul Peregrine do kosmu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla 8. ledna raketa Vulcan Centaur skupiny United Launch Alliance (ULA), což je podnik společností Boeing a Lockheed Martin. V bezmála dvoumetrovém těle modulu je uloženo 20 výzkumných „balíčků“ ze sedmi zemí a také lunární vozítko o velikosti krabice od bot soukromé univerzity Carnegie Mellon.

Na palubě jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru: při této misi jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mj. tvůrce kosmického kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele, průkopníka a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka nebo trojice bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Záměr dopravit na Měsíc zpopelněné lidské pozůstatky vyvolal rozhořčení u původních amerických obyvatel z kmene Navaho, kteří to považují za znesvěcení posvátného místa.

Největším klientem této komerční mise je však americký vesmírný úřad NASA. Ten si u soukromé firmy Astrobotic Technology objednal dopravení vědeckých přístrojů na měsíční povrch.

Přistání na Měsíci, které bylo v rámci mise plánováno na 23. února, je v tuto chvíli podle agentury AP podle všeho odsouzeno k zániku.

Situace s landerem Peregrine tak podle odborníků není růžová. Astrobotic rovněž v úterý 9. ledna ráno našeho času potvrzuje přetrvávající únik pohonných látek.

„I tak se bude bojovat o každou hodinu provozu, ale přistání na měsíčním povrchu je již mimo hru,“ poznamenal na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Nicméně i kdyby se stal zázrak a přistání modulu by se podle plánu uskutečnilo 23. února, ani tak by AT možná nedosáhla prvenství mezi soukromými společnostmi (ohledně přistání na Měsíci), jelikož mezitím s raketou od SpaceX odstartuje také modul americké firmy Intuitive Machines, který k naší přirozené družici poletí kratší cestou, a je tedy možné, že přistane dříve.