Článek
Jde navíc o nejranější známý hrob nějakého lovce z amerického subkontinentu, uvádí se ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances. Toto konkrétní pohřební místo bylo odhaleno předloni.
Pozůstatky mladé ženy byly ve vysokohorském archeologickém nalezišti nalezeny s různými nástroji v jejím hrobě - včetně kamenných hrotů pro lov velkých zvířat, nožů a věcí sloužících pro vykuchání zvěře.
Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy
Jak připomíná server The Daily Mail, lidé v té době mohli lovit například vikuňu, což je divoký druh lamy stále žijící ve vysokých Andách jižního Peru a Bolívie a v severních částech Argentiny a Chile.
Lama vikuňa
Dlouho se předpokládalo, že ve společenstvech raných lidských lovců a sběračů byli těmi prvními výhradně muži, zatímco ženy se obvykle ujímaly hlavně druhého úkolu. Nález však - spolu s analýzou praktik dávného pohřbu v širším smyslu - „převrací dlouhodobou hypotézu lovce-muže”, uvedli američtí vědci.
„Věříme, že tato zjištění jsou obzvláště aktuální ve světle současných rozhovorů o genderově posuzovaných pracovních postupech a nerovnosti,” konstatoval autor výzkumu, antropolog Randy Haas z Kalifornské univerzity v Davisu.
Podle něj se ukazuje, že dělba práce byla v dávných dobách zřejmě spravedlivější, než bychom „přirozeně” očekávali.
Dívka rozhodně nebyla vegetariánkou
Vědci poznamenali, že předměty, které doprovázejí lidi v jejich hrobech, mají tendenci být také těmi, které v životě využívali. Tým zjistil, že pozůstatky lovce patřily s největší pravděpodobností ženě na základě struktury kostí - závěr byl později ověřen analýzou proteinů nalezených ve vzorcích zubů.
Analýza ženských kostí také našla důkazy o spotřebě masa, což podle vědců podporuje závěr, že byla lovkyně. Našli také pohřebiště jiného lovce - šlo o ostatky muže, který zemřel asi ve věku 25 až 30 let.
Kočka stará 2200 let. Na tajemné peruánské planině odhalili velký obrazec
„Naše zjištění mě donutila přehodnotit nejzákladnější organizační strukturu starověkých skupin lovců a sběračů,” prohlásil profesor Haas. „Historicky a současně jsme to přitom vždy vnímali tak, že lovci jsou muži a sběrači jsou ženy.”
Nejméně třetina lovců ženy?
Paleontologové a další odborníci proto v posledních měsících zkoumali pohřby konané na územích dnešní Severní a Jižní Ameriky v období předělu starších čtvrtohor (pleistocén) a mladších čtvrtohor (holocénu) zhruba před 9-12 tisíci roky.
Vědci bádají na pravěkém nalezišti v Peru.
V rámci těchto svých vykopávek napočítali 429 osob, které byly uloženy k odpočinku na 107 různých místech. Z těchto lidí bylo 27 pohřbeno spolu s nástroji na lov velké divoké zvěře - z toho bylo 11 žen a 15 mužů.
Statistická analýza záznamů dávných loveckých shromáždění dospěla podle Haase k závěru, že 30 až 50 procent lovců v těchto tlupách tvořily ženy. Tudíž opravdu jen „neseděly doma”.
