Článek
Výsledky studie zveřejnil minulý týden prestižní vědecký časopis Conservation Letters.
Problémy s vlky se řeší po celé Evropě. V mnoha zemích se tedy účinný recept na to, jak by mohly tyto šelmy sdílet území se stády hospodářských zvířat, teprve hledá
„Odstřel vlků je často prezentován jako řešení vedoucí k většímu bezpečí stád. Ve skutečnosti může mít jejich odlov obrácený výsledek. Oslabená smečka může více napadat stáda,“ řekl Novinkám hlavní autor studie Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity, která o tom informovala i v tiskové zprávě.
Odstřel nesnížil škody
Se zpracováním dat pomohli kolegové z univerzity ze španělského Ovieda. Odborníci srovnali data z hlášení o škodách způsobených vlky na Slovensku mezi lety 2014 a 2019, kdy byl lov vlka v této zemi částečně povolen. Od roku 2021 je zakázán.
První pohotovostní štáb bude řešit agresivní vlčí jedince
Podívali se i na stavy chovaných hospodářských zvířat. Srovnali údaje o vývoji vlčí populace a místa útoků. Analyzovali situaci také na hranicích Slovenska s Českem, Polskem i Maďarskem.
Z dat vyplývá, že ještě před zákazem lovu bylo na Slovensku odstřeleno 42 vlků. Snahou bylo snížit jejich stavy.
Nová studie ale tvrdí, že tato redukce neměla na výsledné škody vliv. Jinými slovy by byly škody zhruba stejné, pokud by se odlov vlků vůbec nekonal.
Větší pomoc majitelům stád
Vědci však nezůstali jen u analýzy dat. V terénu na moravsko-slovenském pomezí v okolí Čadce a pak dále přes Žilinu až po pohoří Oravská Magura udělali rozbory nalezeného vlčího trusu. Mohlo by jít i o vlky, jejichž lovecké teritorium sahá až na Moravu.
Válka rostlin rozhodne o moravských lužních lesích
Ukázalo se, že hospodářská zvířata jsou v jejich jídelníčku zastoupena pouze minimálně – tvořila jen půl procenta zkonzumované biomasy. Ovce jsou tedy kořistí vlků jen výjimečně a nepravidelně.
Kutal vysvětlil, že stavy vlků reguluje příroda. Zatímco například u divočáků se o to musí postarat člověk, vlci – konkrétně vlčí rodiny či smečky – mají přesně daná teritoria. Ve střední Evropě připadne na jednu oblast přibližně od 150 až do 300 kilometrů čtverečních.
Vlčí smečky se na jednom území navzájem netolerují. „Nejefektivnější je tedy pomoc chovatelům tak, aby si ještě lépe chránili stáda,“ zdůraznil Kutal.
Připomněl, že problémy s vlky se řeší po celé Evropě. V mnoha zemích se tedy účinný recept na to, jak by mohly tyto šelmy sdílet území se stády hospodářských zvířat, teprve hledá.