Článek
Alabastr se sice na stavbě pyramid nepoužíval – sloužil spíše k dláždění podlah či k výrobě různých předmětů –, důležitý je ale technický princip, který v alabastrovém lomu Hatnub u města al-Minja odhalili britští a francouzští archeologové.
Našli tam rampu starou 4500 let. Vznikla tedy v době, kdy u dnešní Káhiry vyrostly největší a nejznámější pyramidy. Konstrukci v lomu Hatnub vědci dokonce datovali: používala se prý za časů faraona Cheopse (2620–2580 nebo 2509–2483 př. n. l.), budovatele Velké pyramidy.
Promyšlený systém
Šikmá plocha rampy, po níž klouzaly saně s kamenem, patřila do rozsáhlejší konstrukce. Po jejích stranách byly totiž ještě vytesány schody. Muži, kteří tahali těžký kámen, se tedy měli o co zapřít. Nehrozilo jim, že sklouznou po hladké a poměrně prudce stoupající ploše.
Ještě zajímavější však byly půl metru široké otvory u schodů po obou okrajích stoupající rampy. V nich byly zřejmě ukotveny tlusté dřevěné sloupky, které dál usnadňovaly transport. Tahači kamene totiž nepracovali jako burlaci na Volze, netáhli saně za sebou. Často stáli po jejich boku a táhli za provaz omotaný podle Rolanda Enmarcha z britské University of Liverpool kolem sloupků vztyčených po obou bocích rampy.
| Dílo náhody |
|---|
| Vědci se původně vypravili do lomu Hatnub, aby zaznamenali nápisy dochované na stěnách |
| Při hledání nápisů však museli odstranit část kamení a trosek |
| Tak odhalili tři metry širokou rampu se schody po stranách a s dírami pro sloupky |
Fungovalo to podobně jako kladkový systém. Sloupky se sice neotáčely, ale lano klouzalo po jejich povrchu, což usnadňovalo práci. Navíc nehrozilo, že by se kámen převážil a strhl dělníky. Při vytahování saní nahoru se používalo hned několik dvojic sloupků.
Není jasné, zda tahači s lany byli rozmístěni u všech sloupků podél schodiště, anebo zda přebíhali výše, když se saně s kamenem dostaly nad jejich dvojici dřevěných pilířů.
Šlo tak vyvinout mnohem větší sílu
Enmarch se zjevně klonil k první variantě, když listu The Times řekl: „Toto uspořádání umožňuje lidem, aby se rozmístili podél rampy a aby veškerá síla byla vyvíjena v jednom směru.“
Deníku The Guardian pak řekl: „Objevený systém umožňuje vyvíjet sílu více lidem zároveň, takže mohou napnout větší sílu, a tak rychleji pohybovat kamennými bloky.“
Vědci se dosud domnívali, že Egypťané používali rampy o sklonu nejvýše deset stupňů. V Hatnubu je však rampa podstatně příkřejší, jak upozornil další účastník výzkumu, Yannis Gourdon z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře.
„S pomocí saní, jež nesly kamenný blok, a lan vedených přes dřevěné sloupy mohli staří Egypťané vytáhnout alabastrové bloky z lomu po velmi strmých svazích o sklonu 20 stupňů či více,“ řekl.
