Článek
„Vždycky na přelomu konce prázdnin a začátku školního roku se rodiče znovu víc ozývají. Pro děti je to stresové období. Prvňáčci mohou mít komplikovaný nástup do první třídy. Některé děti, které jsou úzkostně založené, zase prožívají těžce nástup na střední školy,“ popsal Právu dětský psycholog Jan Kulhánek.
Do poradny mu část dětí ženou jejich problémy s kolektivem nebo šikanou, další strach ze zkoušek. Vinu přitom mohou nést i úzkostní rodiče. „Pokud rodiče nejsou v klidu a stresují se nebo mají z něčeho nervy, tak to na děti přenášejí,“ poznamenal Kulhánek.
Mladí lidé hledají na sítích zábavu a relax, odnáší si spíš úzkosti a deprese
Léto není obdobím klidu
Zatímco v ordinaci často rodiče chtějí problémy řešit až po konci prázdnin, telefony na Lince bezpečí zvonily i o prázdninách. „Ani v jiných letech nezaznamenáváme, že by prázdniny byly ‚obdobím klidu‘,“ poznamenala pro Právo sociální pracovnice Linky Lucie Zelenková.
„Třeba v červenci obecně děti neřeší tolik např. školní témata či šikanu, v srpnu, když se začne školní rok přibližovat, se nám však tato témata vracejí. Řeší šikanu na táboře, která se přes rok vlastně neobjevuje. Letos se přes prázdniny zvýšilo téma rozchodů či zhoršené sociální situace v rodině,“ dodala.
Stejně jako po zbytek roku děti s odborníky na telefonu řešily nejrůznější psychické obtíže, od sebevražedných myšlenek a sebepoškozování po úzkosti, deprese a různé strachy a fobie.
Krizové linky teď řeší samotu, drahotu i válku
Kulhánek doplnil, že některým dětem o prázdninách chybějí vrstevníci až tak, že začnou trpět depresivními stavy. „Nejčastěji děti řeší v ordinaci úzkosti a deprese. V patnáctém roce života člověka je nejčastější výskyt pokusů o sebevraždu. Bývají to ale i poruchy příjmu potravy, komplikovaný přístup k sobě a vlastnímu tělu,“ řekl Právu.
Pomoc podle Zelenkové i Kulhánka nejčastěji vyhledávají děti mezi 13. a 17. rokem. Někdy řeší problémy ve vztahu k sobě samotným, nejasnosti kolem vlastní identity.
Pomoct může škola
„Je to období, kdy se často rozpadají rodiny a děti se musejí vyrovnávat se ztrátou jistot a bezpečí. Je to také období, kdy děti experimentují s různými látkami. Mohou se rozvinout látkové závislosti nebo nelátkové, jako je závislost na počítačových hrách a podobně,“ dodal psycholog.
Psychiatři pro děti nestačí, stát zaspal
Nejčastějším spouštěčem psychických potíží podle něj bývá náročná situace v rodině, další v pořadí jsou vztahy s vrstevníky. Problémy však může vyvolat i tlak na výkon ve škole, pokud má dítě ambiciózní rodiče, nebo samo na sebe klade vysoké nároky.
„I když jsou rodiče všímaví, tak děti se někdy raději svěří spolužákům ve škole než rodičům. Škola tak může být první, kdo se něco dozví. Škola by to pak měla začít komunikovat s rodiči a dát kontakty na odbornou péči,“ myslí si Kulhánek.
Linka bezpečí nabízí pomoc nonstop po telefonu na lince 116 111, chatu a e-mailu. Dětem i rodičům pomáhá už 29 let. Ročně se na Linku obrátí přes 185 tisíc klientů.
Přibývá dívek, které si ubližují
