Článek
Naznačuje to nová studie publikovaná v prestižním časopise Science. Vědci zkoumali Barnesův ledovcový příkrov na Baffinově ostrově v kanadské Arktidě. Jde o poslední zachovaný pozůstatek Laurentinského ledovcového štítu, který během posledního glaciálu pokrýval rozsáhlé oblasti Severní Ameriky.
Vědci zkoumali pozůstatky dávné vegetace, kterou kdysi překryl postupující ledovec a kterou nyní odhaluje jeho ústup. Pomocí jejího datování a analýzy hornin dokázali zrekonstruovat, jak se ledovec v průběhu tisíciletí rozšiřoval a ustupoval.
Během holocénu se ledovcový příkrov postupně zmenšoval a někdy před zhruba 3600 až 2000 lety byl dokonce menší než dnes. Přibližně před dvěma tisíci lety se však začal znovu rozšiřovat, což autoři studie interpretují jako začátek nové doby ledové.
K růstu ledovce přispíval dlouhodobý pokles letního oslunění severních oblastí, který vytvářel příznivější podmínky pro přetrvávání sněhu. Zásadní roli v tom hrály postupné změny oběžné dráhy Země, známé jako Milankovičovy cykly.
Globální oteplování přerušilo tisíciletý vývoj
Kolem roku 1960 však přišel výrazný zvrat. Ledovec dosáhl svého největšího rozsahu v rámci této přibližně dvoutisícileté fáze růstu a následně začal ustupovat.
Podle studie se totiž v posledních desetiletích projevilo globální oteplování natolik silně, že převážilo nad přirozeným dlouhodobým poklesem letního oslunění. Rostoucí teploty způsobily, že ledovec během léta ztrácel více ledu, než dokázal v zimě získat.
„Všechno teprve začínalo, vše probíhalo normálně, další zalednění bylo na cestě – a přesto se zastavilo. Je to velmi výmluvný příklad toho, jak výrazně jsme zasáhli do klimatického systému,“ uvedl hlavní autor studie Nicolás Young, geochemik z Columbia Climate School.
Zároveň však upozornil, že by trvalo tisíce let, než by se postupné ochlazování výrazněji projevilo. Obnova Laurentinského ledovcového štítu do jeho někdejšího kontinentálního rozsahu by podle jeho odhadu zabrala zhruba 30 tisíc let.
Vývoj klimatu a ledovců během posledních dvou tisíciletí. Horní část grafu zachycuje období, kdy se Barnesův ledovcový příkrov (BIC) a okolní ledovce (PICs) rozšiřovaly. Oranžová křivka ukazuje vývoj teplot v kanadské Arktidě, modrá klimatický model a spodní část koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Výzkum poukazuje také na možné důsledky do budoucna. Barnesův ledovcový příkrov totiž v minulosti představoval jedno z center, odkud se Laurentinský ledovcový štít postupně rozrůstal. Přítomnost ledu přitom pomáhala vytvářet podmínky pro jeho další růst.
Podle modelových projekcí však může během několika příštích staletí úplně zaniknout. Pokud tento poslední pozůstatek zmizí, mohl by být případný budoucí nástup zalednění odlišný od předchozích glaciálních cyklů. Kdy by další glaciál mohl nastat, zatím vědci nedokážou určit.
